Kdy volat 155 a kdy 116 123? Nezapomeňte na rozdíl.
Představte si: někdo, koho znáte, prožívá krizi po nehodě, násilí nebo ztrátě. Vypadá jako ve šoku. Mluví pomalu, neodpovídá, nebo naopak - křičí, křečovitě se chvěje, říká, že chce skočit z okna. Co teď? Voláte záchrannou službu? Nebo krizovou linku? Toto rozhodnutí může zachránit život - nebo ho zbytečně zkomplikovat.
V Česku je každý rok zaznamenáno přes 18 000 volání na záchrannou službu (155) kvůli psychickým krizím. Z toho jen 37 % vyžadovalo skutečnou lékařskou pomoc. Zbytek - 63 % - byl vyřešen na místě nebo byl přesměrován na psychologickou podporu. Problém? Většina lidí neví, kdy co volat. A to má důsledky: záchranné týmy se dostávají do situací, které nejsou pro ně určené, a lidé v krizi čekají déle, než by měli.
Záchranná služba (155) - kdy ji volat?
Zdravotnická záchranná služba (ZZS) je pro situace, kdy život je okamžitě ohrožen. Je to ta linka, která přijíždí s kyslíkem, defibrilátorem a lékařem. Volat ji musíte, když:
- osoba ztratila vědomí nebo se neodpovídá
- mačká si hrudník, má závažné potíže s dýcháním nebo má zastavený tep
- projevuje náhlé, extrémní změny chování - například pokouší se o sebevraždu, hrozí násilím na ostatních nebo je ve stavu, kdy neví, kde je
- je fyzicky zraněná - krvácí, má zlomeninu, je v šoku s rychlým tepem a potením
- je v bezvědomí, má křeče nebo závažné poruchy vědomí
Nezavírejte se v tom, že „to je jen psychika“. Pokud je osoba nebezpečná pro sebe nebo pro ostatní - volat 155. Není to přehnané. Je to zodpovědné. V roce 2022 bylo na 155 voláno 18 452krát kvůli psychickým krizím. Ve 41 % případů šlo o úrazy, ve 30 % o násilí, ve 29 % o jiné traumatické události. V 63 % těchto případů byl pacient převezen do psychiatrického oddělení. To znamená: záchranná služba často přijíždí i do psychických krizí - ale jen tam, kde je nebezpečí.
Krizová linka (116 123) - kdy ji volat?
Krizová linka Českého červeného kříže (116 123) je zdarma, 24 hodin denně, a je pro situace, kdy život není v okamžitém nebezpečí, ale duše je zraněná. Volat ji můžete, když:
- osoba prožívá silnou úzkost, deprese nebo pocit beznaděje po události - například po smrti blízkého, nehodě, násilí
- má návštěvy vzpomínek, noční můry, nebo se cítí jako „v mračně“ - příznaky PTSD
- se cítí osamělá, nepochopená, neví, kam se obrátit
- myslí na sebevraždu, ale nemá konkrétní plán ani prostředky
- potřebuje někoho, kdo jen poslechne, bez hodnocení
Operátoři na 116 123 nejsou lékaři. Jsou psychologicky školení. Většina z nich má vlastní zkušenost s krizí. Podle průzkumu Linka důvěry z roku 2022 je 92 % uživatelů spokojených s empatií operátorů. Průměrné hodnocení je 4,3 z 5. To je víc než u většiny zdravotnických služeb.
Na druhou stranu - čekací doba během špiček je asi 6 minut. To je dlouhé? Ano. Ale je to mnohem kratší než čekání na záchrannou službu, která přijede až za 14 minut na venkově. A když voláte 155 jen proto, že se někdo cítí špatně, nejenže zatěžujete systém, ale i zdržujete ty, kdo skutečně potřebují rychlou pomoc.
Co když nejste si jistý?
Nejčastější chyba? „Možná je to jen psychika, ale raději zavolám 155.“ Toto je největší problém v systému. V roce 2022 bylo 21,7 % volání na 155 v Česku neodůvodněných - což je druhý nejvyšší podíl v celé EU. To znamená: každý pátý volající na záchrannou službu nebyl v nebezpečí života. A co se stane? Záchranný tým přijede, zkontroluje, že není žádné fyzické zranění, a řekne: „Jděte na krizovou linku.“
Co když nevíte, jestli je to fyzické nebo psychické? Věřte své intuici. Pokud je osoba v šoku, mluví nesrozumitelně, neodpovídá, nebo má zrychlený tep, ztrácí vědomí - volat 155. Pokud je osoba v plném vědomí, mluví, ale říká: „Nemůžu to snést, chci zmizet“, nebo „Všechno je bezvýznamné“ - volat 116 123.
Existuje jednoduchý algoritmus, který doporučuje Národní centrum pro zdravotnickou zdatnost:
- Fyzické zranění nebo příznaky? (krev, zlomenina, nevědomí, těžké dýchání) → volat 155.
- Myšlenky na sebevraždu nebo násilí? („Chci zemřít“, „Chci to skončit“, „Chci někoho zabít“) → volat 155.
- Úzkost, deprese, PTSD, pocit ztráty, neschopnost se pohnout? (bez fyzického nebezpečí) → volat 116 123.
- Nevíte? Zavolejte 116 123. Operátoři mají trénink, jak rozpoznat, zda je nutné přesměrovat na 155. Oni to zvládnou.
Co se děje v Česku? Nové změny v systému
V roce 2023 začal v Praze a Brně pilotní projekt „Integrovaná krizová pomoc“. Co to znamená? Když voláte 116 123, operátor ví, kdy má přesměrovat volání na 155. A naopak - když voláte 155 a zjistíte, že není fyzické nebezpečí, můžete být přesměrováni přímo na 116 123 bez dalšího volání.
První výsledky jsou přesvědčivé: o 28 % méně neodůvodněných volání na 155. A o 17 % rychlejší zásah tam, kde byla skutečná hrozba života. Projekt funguje. A od roku 2024 by měl být rozšířen na celou republiku.
Plánuje se i jednotné tísňové číslo 112 - ale ne jako jednoduchá náhrada. Bude to inteligentní systém, který pozná, zda voláte kvůli srdečnímu záchvatu nebo kvůli depressi po rozvodu. A směruje vás na správnou pomoc - hned.
Co ještě znáte? A co ne?
Podle průzkumu Národního zdravotnického ústavu z roku 2022 68 % obyvatel ČR neví, kdy volat 155 a kdy 116 123. A 57 % neví o existenci krizových center. To je tragédie. Když nevíte, co dělat, máte dvě možnosti:
- volat 116 123 - i když si nejste jistý. Oni vás přesměrují.
- zavolat 112 - a říct: „Nevím, jestli je to zdravotní nebo psychická krize.“
Neexistuje špatný důvod, proč volat 116 123. Neexistuje „přehnaná“ krize. Pokud se někdo cítí, že už to nevydrží - je to důvod. Nechcete, aby se někdo rozhodl, že „to je jen psychika, takže se to vyřeší samo“. To je nebezpečné.
Kdo je na druhém konci telefonu?
Když voláte 116 123, nevoláte do call centra. Voláte do místa, kde pracují lidé, kteří už prožili podobné krize. Někteří z nich přežili sebevražedné myšlenky. Někteří ztratili dítě. Někteří přežili násilí. Nejsou tu, aby vás „vybavovali“. Jsou tu, aby vás slyšeli. A řekli: „To je těžké. Nejsi sám.“
Na 155 je to jiné. Tam jsou lékaři, záchranáři, sanitkaři. Oni řeší krev, zlomeniny, zastavené srdce. A když přijedou do psychické krize, kde není fyzické nebezpečí - oni nevědí, co dělat. A vy se cítíte jako „zbytečný“.
Nejste zbytečný. Ale vaše volání může být špatně směrované. A to škodí všem.
Závěr: Nevolte 155 jen proto, že se bojíte
Volání na 155 není „bezpečnější“ volba. Je to „nejsilnější“ volba. A když ji použijete neoprávněně, způsobíte, že někdo jiný, kdo skutečně potřebuje záchranu, bude čekat déle.
Volte 155, když je život v nebezpečí. Volte 116 123, když je duše v nebezpečí. A pokud nevíte, co dělat - zavolejte 116 123. Oni vás vede správnou cestou.
Nezapomeňte: psychická krize není „slabost“. Je to reakce na něco, co bylo příliš silné. A pomoc je k dispozici. Nejen pro vás - ale i pro ty, kdo vás mají rádi. Stačí vědět, kdy volat.
Kdy mám volat záchrannou službu 155 po traumatické události?
Volat 155 musíte, když je život okamžitě ohrožen: osoba ztratila vědomí, má těžké dýchání, krvácí, je ve šoku s rychlým tepem, hrozí sebevraždou nebo násilím na druhé osobě. Pokud je fyzické zranění nebo náhlá změna chování ohrožuje život - nečekáte, voláte hned.
Kdy je vhodné volat krizovou linku 116 123?
Volat 116 123 je vhodné, když osoba trpí emocionální krizí bez fyzického nebezpečí: úzkost, deprese, PTSD, pocit beznaděje, návštěvy vzpomínek, pocit, že „to nevydržím“. Pokud je osoba vědomá, mluví, ale neví, jak dál - 116 123 je správná volba.
Co když nejsem si jistý, jestli je to fyzická nebo psychická krize?
Pokud nevíte, volat 116 123. Operátoři jsou školeni rozpoznávat, zda je nutné přesměrovat na záchrannou službu. Je lepší zavolat 116 123 a nechat je rozhodnout, než volat 155 jen proto, že se bojíte. To zatěžuje systém a zdržuje ty, kdo potřebují rychlou pomoc.
Je 116 123 opravdu zdarma a dostupná 24 hodin?
Ano. Krizová linka 116 123 je zdarma, funguje 24 hodin denně, 365 dní v roce. Je to služba Českého červeného kříže, která existuje od roku 2000. Neexistuje žádná registrace, nejsou potřeba žádné údaje. Stačí zavolat a mluvit.
Jaký je rozdíl mezi 112 a 155?
112 je jednotné evropské tísňové číslo - voláte ho, když nevíte, kterou službu potřebujete. V Česku je 112 přesměrována na IZS, který rozhodne, zda potřebujete policii, hasiče nebo zdravotnickou službu. Ale pokud víte, že potřebujete psychologickou podporu, volat přímo 116 123 je rychlejší a efektivnější. V roce 2024 by měl být 112 integrován s krizovými linkami - ale teď je 116 123 stále nejlepší volba pro psychické krize.
Co se stane, když zavolám 155 jen proto, že se někdo cítí špatně?
Záchranný tým přijede, zkontroluje, že není fyzické nebezpečí, a řekne: „Jděte na krizovou linku.“ To znamená, že tým se vrací, zatímco někdo jiný, kdo má srdeční záchvat, může čekat déle. Také se zvyšuje zátěž na zdravotnický systém. A osoba v krizi se může cítit jako „nepříjemná“ nebo „přehnaná“. Nechcete, aby se to stalo. Volat 116 123 je lepší volba - a lidé na druhém konci to vědí.
Napsat komentář