Krizová linka: Kdy a jak volat o pomoc v psychické tísni

Kdy je čas zavolat na krizovou linku?

Nemusíte být na samotném kraji, abyste měli právo zavolat. Když se cítíte, jako by vás něco rozpadá - když se neumíte vyspat, když se vám zdá, že nikdo nechápe, když myslíte na to, že by bylo lepší, kdybyste přestali být - to je čas zavolat. Nečekáte, až bude hůř. Nečekáte, až vás někdo pozná. Nečekáte, až se někdo zeptá. Stačí, když to pro vás už není unesitelné.

Neexistuje žádný správný důvod, proč nezavolat. Neexistuje žádný špatný. Pokud se cítíte jako v tmavé místnosti, kde nevidíte východ, krizová linka je vaše světlo. To neznamená, že jste „bláznivý“ nebo „slabý“. Znamená to, že jste člověk, který přežil to, co vás zatlačilo, a teď potřebujete někoho, kdo vás slyší.

Volat je správné, když:

• Máte silné sebevražedné myšlenky - nejen „bylo by lepší“, ale „nechci to dál dělat“.
• Prožíváte panický záchvat, který vás nechává dýchát jen po částech.
• Se vám něco stalo - ztráta, násilí, rozvod, smrt blízkého - a nemůžete se s tím smířit.
• Už měsíce nechcete vstávat, jídat, mluvit - a nevíte, proč.
• Blízká osoba je v krizi a nevíte, jak jí pomoci.

Nejde o to, jestli je to „dostatečně špatné“. Jde o to, jestli to pro vás je. A když je, tak jste nejedním z milionů, kteří to už zavolali. A nejste sami.

Které linky jsou k dispozici a kdo jim může zavolat?

V České republice je celá síť krizových linek - každá pro jinou situaci, každá pro jiného člověka. Nejde o jedno číslo. Jde o to, abyste našli to správné.

Linka bezpečí (116 111) - je to linka pro děti, dospívající a mladé dospělé do 26 let. Pokud jste student, máte problémy ve škole, vztazích, s rodinou, nebo se cítíte ztracení - zavolejte sem. V roce 2020 přijala více než 58 tisíc hovorů. Operátoři jsou vyškoleni právě pro věk, ve kterém se lidé nejdéle drží své bolesti vnitřně.

Linka první psychické pomoci (116 123) - pro dospělé od 18 let. Tady se hovoří o depresích, úzkostech, ztrátě smyslu, rodinných konfliktech, pracovních krizích. V roce 2020 přijala přes 70 tisíc hovorů. Průměrná délka hovoru je 28 minut. Nikdo vás nepřeruší. Nikdo vás neohodnotí. Jen vás slyší.

Linka pro rodinu a školu (116 000) - pokud máte problémy s dítětem, učitelem, nebo se snažíte vyrovnat s výukou, chováním, vývojem - tohle je vaše linka. Je to jediná služba, která se zaměřuje na vztahy mezi rodiči, dětmi a školou.

Linka pro ženy zažívající domácí násilí (116 016) - anonymní, 24/7, zdarma. Pokud se cítíte v pasti, vyděšeně, nebo jen potřebujete někoho, kdo vám řekne, že to není vaše vina - zavolejte. Tady nejsou otázky. Jsou jen odpovědi - a možnost, jak odejít.

Senior telefon (800 157 157) - pro osamělé, starší lidi, kteří se cítí zanedbáni. Většina volajících na tuto linku je sama, má ztracené přátele, nemá rodinu, nebo se jen potřebuje někomu podělit o den. Není to „pomoc pro staré“. Je to pomoc pro člověka, který se cítí ztracený.

Linka EDA (800 405 060) - pro rodiče dětí se zdravotním postižením. Tady se nejedná o obecnou poradnu. Tady se mluví o tom, jak se učit komunikovat s dítětem, jak se vyrovnat s odmítnutím, jak najít podporu, když se všichni kolem vzdávají.

Jak volat? Potřebujete nějakou přípravu?

Nic. Neexistuje žádný test, žádná příprava, žádný správný způsob, jak začít. Stačí zvednout telefon a stisknout číslo.

Nejsou potřeba jména. Nejsou potřeba vysvětlení. Nejsou potřeba důvody. Nejste v soudním slyšení. Jste člověk, který zavolal. A to stačí.

Operátoři nejsou terapeuti. Nejsou lékaři. Nejsou rodiče. Jsou lidé, kteří se naučili poslouchat. Vítejte v první větě. Vítejte v tichu. Vítejte v pláči. Vítejte v tom, že se někdo neodstoupí.

Nejste povinni mluvit. Můžete jen dýchat do telefonu. Můžete jen říct: „Nevím, co se stalo.“ A oni vás nebudou tlačit. Nebudou vás přemlouvat. Budou tam. Až budete připraveni.

Nejde o to, jestli to zní „logicky“. Nejde o to, jestli to zní „důležité“. Jde o to, že to pro vás je pravda. A to je vše, co potřebujete říct.

Co se stane, když zavoláte?

Nejde o to, co vás čeká. Jde o to, co vás nečeká.

Nečeká vás otázka: „Proč jsi to udělal?“

Nečeká vás: „To je všechno ve tvé hlavě.“

Nečeká vás: „Jsi příliš citlivý.“

Nečeká vás: „Zavolej později.“

Nečeká vás nic, co vás zničí.

Co vás čeká? Ticho. Pak hlas. A ten hlas řekne: „Tady jsem. Můžeš mluvit.“

Průměrná doba hovoru na Linkě bezpečí je 22 minut. Na Linkě první psychické pomoci 28 minut. To není náhoda. To je čas, který potřebujete. Čas, abyste se zase někde připojili. Čas, abyste si uvědomili, že jste stále živí. Čas, abyste nebyli sám.

Neexistuje žádná „správná“ odpověď. Neexistuje žádný „dobrý“ koniec. Jde jen o to, že jste zavolali. A to je první krok k tomu, že se vám bude líbit žít.

Jsou linky opravdu anonymní a zdarma?

Ano. Naprosto.

Nezadáte jméno. Nezadáte adresu. Nezadáte číslo OP. Nezadáte nic, co by vás mohlo identifikovat. Všechny linky jsou zakotveny v zákoně č. 108/2006 Sb. o sociálních službách - který říká, že operátoři mají povinnost mlčenlivosti. To znamená: i kdybyste se chtěli vrátit, nebudou vědět, kdo jste. Nebudou mít vaše data. Nebudou vás moci najít.

A nezaplaťte nic. Nikdy. Žádné poplatky. Žádné účty. Žádné návrhy na platbu. Všechny národní linky jsou plně financovány státem a neziskovými organizacemi. Vaše zdraví není zboží.

Na některých regionálních linkách se můžete setkat s omezeným provozem - například Rodičovská linka je dostupná jen po-pá 9-21. Ale všechny hlavní linky - 116 111, 116 123, 116 000, 116 016 - jsou k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. I v 3 hodiny ráno. I když se vám zdá, že svět spí. Oni ne.

Co když se nebudete cítit dostatečně špatně?

Je to nejčastější otázka. A nejčastější lží, kterou si říkáte.

Nejste „dostatečně špatně“. Nejste „dostatečně ztracený“. Nejste „dostatečně zničený“. Nejste „dostatečně“ nic. Protože to, co cítíte, je vaše pravda. A vaše pravda není menší, jen proto, že ji někdo jiný nevnímá.

Volání na krizovou linku není jen pro ty, kteří se chystají skočit z mostu. Je to pro ty, kteří se v noci probouzejí s pocitem, že se jim něco zlomilo uvnitř. Je to pro ty, kteří už nevědí, jak se smát. Je to pro ty, kteří se cítí jako nějaká chyba v systému. Je to pro ty, kteří se chtějí jen vyslechnout.

Krizové linky nejsou jen pro krizi. Jsou pro každý den, kdy se cítíte, že to nezvládáte. A pokud je to jen jeden den, tak to stačí.

Co když mi nevěří, že to je vážné?

Někdo vám může říct: „To je jen dočasné.“ Nebo: „Všichni to prožívají.“ Nebo: „Nech to na čase.“

Nechte to na čase. Ale nechte to na čase, které máte vy. Ne na čase, který vám někdo dává.

Nejste věc, kterou je potřeba „vyléčit“. Nejste problém, který je potřeba „vyřešit“. Jste člověk, který potřebuje být slyšený. A to není nic, co byste měli omlouvat.

Nejste slabý, když zavoláte. Jste silný, když nečekáte, až vás někdo pozná. Když nečekáte, až vás někdo pochopí. Když zvednete telefon, i když máte strach.

Co je další krok po hovoru?

Ne každý hovor končí v terapii. Ale každý hovor může vést k něčemu.

Operátoři nejsou schopni poskytnout dlouhodobou léčbu. To je pravda. Ale většina z nich ví, kde najít poradnu, terapeuta, podporu. Můžou vás přesměrovat. Můžou vám dát jméno. Můžou vám dát číslo. A pokud se cítíte ztracení, tak tohle je něco, co může změnit všechno.

Podle průzkumu Ministerstva zdravotnictví z roku 2021 82 % odborníků na duševní zdraví doporučuje krizové linky jako první krok. Ne proto, že jsou dokonalé. Ale proto, že jsou tam, když potřebujete nejvíc.

Nejde o to, abyste „vyřešili“ svůj problém. Jde o to, abyste zjistili, že nejste sám. A to je první krok k tomu, že se vám bude líbit žít.

Je to bezpečné? Co když mi někdo zavolá?

Neexistuje žádná zpětná vazba. Neexistuje žádná možnost, že by vás někdo našel. Neexistuje žádný záznam. Neexistuje žádný zápis. Neexistuje žádná cesta, jak vás identifikovat.

Nejste v databázi. Nejste v systému. Nejste v souboru. Jste člověk, který zavolal. A to je všechno, co je důležité.

Na některých stránkách se můžete setkat s informacemi o online chatu - například Linka bezpečí nabízí chat denně 9-13 a 15-19 hodin. To je výborné, pokud nemůžete mluvit. Ale telefon je stále nejbezpečnější cesta. Protože když mluvíte, nezůstáváte v hlavě. Mluvíte. A to je únik.

Proč je to důležité?

V roce 2021 zaznamenaly krizové linky v ČR přes 250 tisíc hovorů. To je více než 680 hovorů denně. To je více než 28 hovorů za hodinu. To je více než 1 hovor za 2 minuty.

Nejsou to čísla. Jsou to lidé. Lidé, kteří se nevzdali. Lidé, kteří zvedli telefon. Lidé, kteří řekli: „Nemůžu to dál sám.“

Nejste jediný. Nejste první. Nejste poslední. Jste jeden z těch, kteří se rozhodli, že to nezvládají sám. A to je největší odvaha, kterou můžete mít.

Nejste slabý. Jste člověk. A člověk potřebuje pomoc. To není slabost. To je lidskost.