Přichází oba partneři nebo jen jeden? Jaký formát párové terapie opravdu pomáhá

Párová terapie není jedna věc. Nejde o to, že dva lidé přijdou do místnosti a promluví o svých problémech. To by bylo příliš jednoduché. Ve skutečnosti se jedná o složitý proces, který se liší podle toho, zda přichází oba partneři, jen jeden, nebo zda terapeut pracuje s jedním nebo dvěma terapeuty najednou. A to, jaký formát zvolíte, může rozhodnout o tom, jestli terapie pomůže… nebo se stane zbytečnou nákladnou záležitostí.

Když přijdou oba - společná sezení jako základ

Nejčastější formát je ten, kdy oba partneři sedí v místnosti s terapeutem. Toto sezení trvá obvykle 60 minut a probíhá jednou týdně nebo každé dva týdny. Cílem není jen vyprávět, co vás trápí, ale pozorovat, jak se s vámi komunikuje - jak přerušujete, jak se vyhýbáte, jak se obracíte proti sobě. V těchto sezeních se ukazuje, jak váš vztah funguje v reálném čase.

Podle průzkumu Institutu párové terapie z roku 2022 toto sezení používá 100 % terapeutů jako základ. Pro 60 % párů je to dostačující - pokud problémy nejsou hluboké, pokud nejsou zakořeněné v trauma nebo v dlouhodobé nevěře, stačí pracovat na komunikaci společně. Tady se naučíte, jak říct „Mě to bolí“ místo „Ty jsi zléj“. Jak se přestat obracet proti sobě a začít spolupracovat.

Problém je ale v tom, že někdy se v těchto sezeních neřekne všechno. Někdo se zamyká, někdo se zastřeží, někdo se bojí říct pravdu, když druhý sedí přímo vedle. A právě proto se objevuje druhý formát.

Když přichází jen jeden - individuální sezení jako klíč k hloubce

Před pěti lety bylo individuální sezení v párové terapii považováno za výjimku. Dnes je to standard. Podle stejného průzkumu z roku 2022 76 % terapeutů pravidelně zařazuje individuální sezení - a to nejen když jeden partner odmítá přijít, ale i když oba přicházejí.

Proč? Protože některé věci se nedají říct před druhým. Trauma z dětství, strach z opuštění, závist, kterou si člověk neumí vysvětlit, nebo vina, kterou se snaží přeskočit - to všechno vyžaduje bezpečný prostor, kde se nemusíte bránit. Ales Neusar, narativní terapeut s 15 lety zkušeností, říká: „Když partner ví, že jste před ním něco řekli, začne se chovat jinak. Nejde už o vztah, jde o výstup.“

Individuální sezení se používají ve třech případech: když je potřeba zpracovat trauma, když je problém osobní (např. deprese nebo úzkost), a když se připravuje dialog, který by jinak skončil křikem. Terapeut ti pomůže pochopit, proč reaguješ tak, jak reaguješ - a pak ti pomůže přenést to pochopení do společného sezení.

Je to jako když se naučíš hrát na kytaru doma - a pak přijdeš na koncert a hraješ s orchestrem. Bez domácího cvičení bys se ztratil.

Kombinovaný formát - nejúčinnější pro 85 % párů

Co když vezmete oba přístupy? Společné sezení + individuální sezení + opět společné sezení. Tento formát, který nazývají „kombinovaný“, je dnes nejčastější a nejúčinnější. Podle Aleny Ohemové z organizace Family Hub pomáhá 85 % párů. A 72 % klientů ho preferuje.

Typický průběh: První sezení je společné - terapeut si prohlédne dynamiku. Pak máte každý své individuální sezení - tam se odemkne to, co se neřeklo. A pak se znovu sejdete - a teď už víte, proč váš partner říká „Nechu to“ - a proč to pro vás znamená „Nechci tě“.

Největší výhoda? Můžete pracovat na vztahu jako systému, ale zároveň na každém z vás jako jednotlivci. To je klíč. Vztah není jen „my“. Je to „ty + já + to, co nás dělá“.

Je tu ale i riziko. Někteří klienti se cítí, že „máme dvě terapie, ale ne jednu pro náš vztah“. To se stává, když terapeut příliš často přechází na individuální sezení a nezavádí dostatečně výsledky zpět do společného prostoru. Správný terapeut vždy vytváří most - individuální sezení nejsou cílem, jsou jen cestou.

Terapeutický tým - muž a žena

Je to vzácné, ale existuje. Dva terapeuti - jeden muž, jedna žena - sedí s pár. Tento formát se používá v 18 % případů, hlavně když je problém spojen s pohlavím: když muž nechápe ženskou emocionalitu, když žena nechápe mužskou odstupňovanost, nebo když trauma souvisí s pohlavím.

První takové sezení se objevilo v Německu v roce 1998. Dnes je to v Česku stále zřídka - kvůli ceně. Zatímco jedno sezení s jedním terapeutem stojí 1600 Kč, sezení s týmem stojí 2800 Kč. Ale pro některé páry je to ta jediná cesta. Když se oba partneři cítí, že jim „žena nechápe mužský přístup“ nebo „muž nechápe ženský hlas“, může být přítomnost druhého terapeuta jako zrcadlo - nejen pro vás, ale i pro terapeuta.

Online, hybridní a budoucnost

Terapie se přesouva do domácností. V roce 2023 už 41 % terapeutů v Česku nabízí hybridní formát - některá sezení osobně, některá online. To je o 28 % více než před třemi lety. Pro některé páry je to ideální: když se jeden partner musí pracovat, když je dítě nemocné, když je cesta příliš dlouhá.

Ale není to jen o místě. Je to o formátu. V roce 2023 Institut párové terapie spustil pilotní projekt „Formát na míru“ - algoritmus, který podle průběhu terapie navrhuje, zda máte dál jít společně, nebo potřebujete individuální sezení. Budoucnost není „jedna metoda pro všechny“. Budoucnost je „co potřebujete právě teď“.

Aplikace pro domácí úkoly - například denní záznamy komunikace nebo cvičení na empatii - už používá 32 % terapeutů. Do roku 2025 se očekává, že to bude 60 %. Terapie se stává aktivní praxí - ne jen rozhovorem.

Co si vybrat? Praktický návod

Neexistuje „správný“ formát. Existuje „správný pro vás“.

• Pokud se vám daří mluvit, ale neumíte se domluvit - začněte s společnými sezeními.
• Pokud se někdo z vás zamyká, křičí, nebo se vyhýbá - zvažte kombinovaný formát.
• Pokud máte traumata, deprese, nebo nesmíte mluvit o něčem před druhým - individuální sezení jsou nezbytná.
• Pokud se cítíte, že váš partner „nepočuje“ jiné pohlaví - zvažte terapeutický tým.
• Pokud máte problém s časem nebo cestováním - hybridní formát je vaše řešení.

Nezapomeňte: terapeut by vám měl vždy vysvětlit, proč zvolil určitý formát. A měl by pravidelně přezkoumávat, jestli stále funguje. Ministerstvo zdravotnictví to vyžaduje od roku 2022 - a dobrý terapeut to dělá i bez zákona.

Co dělat, když partner odmítá přijít?

Je to běžné. V 7 % případů terapie probíhá jen s jedním partnerem. A ano - to může pomoci. Když jeden z vás začne měnit způsob, jakým reaguje, druhý často reaguje - i když nepřijde na sezení.

Nejde o to, aby druhý „musel“ přijít. Nejde o to, aby se „napravil“. Jde o to, abyste vy změnili to, co můžete. A to už je výrazný krok. Mnoho párů se poté sama vrátí - protože vidí, že něco se mění.

Největší chyba? Čekat, až se druhý „rozhodne“. Nečekáte na to, aby se vám „dokázal“ zamilovat. Čekáte na to, abyste se mohli zamilovat znovu - sami.