Role humoru ve vztahové terapii: Jak odlehčit a zároveň pracovat do hloubky

Stojíte v kanceláři terapeuta a slyšíte, jak se dva lidé, kteří se v minulých týdnech hádali o každé věci - od toho, kdo umyje nádobí, po to, kdo si zapomněl oslavovat ročenku - náhle rozsmějí. Ne proto, že by se náhodou stalo něco zvlášť vtipného. Ale protože terapeut řekl: „Takže vaše válečné pole je umyvadlo v koupelně? A vy oba máte stejný typ zbraň - výčitky ve třech variantách?“ A najednou se to, co dříve znělo jako vážný konflikt, změnilo v něco, co se dá prožít jako společná absurdní komedie. To je moc humoru ve vztahové terapii.

Humor není jen legrace - je to terapeutický nástroj

Mnoho lidí si myslí, že humor v terapii je jen způsob, jak uvolnit napětí. Ale to je jako říct, že lék na bolest hlavy je jen proto, aby se člověk necítil špatně. Vztahová terapie používá humor jako hluboký psychologický mechanismus, který mění, jak lidé vnímají svůj vztah. Podle studie z Masarykovy univerzity z roku 2019 způsobí vhodně použitý humor snížení hladiny kortizolu o 27 %. To znamená, že tělo přestane být ve stavu „útok nebo útěk“ a začne se moci uvolnit. A když se tělo uvolní, začne se i myslet jinak.

Nejde jen o to, že se lidé smějí. Jde o to, že se začnou dívat na svůj problém z jiného úhlu. Když terapeut řekne: „Takže když se jí něco nelíbí, vy se stáhnete do kuchyně jako dva kočky, které se nechtějí přiznat, že mají hlad?“, nejde o to, že to je vtipné. Jde o to, že ten samý vzorec, který dříve považovali za nevyřešitelný, se nyní zdá jako něco, co si mohou představit jako postavičku z kresleného filmu. A když si něco představí jako kreslený film, přestávají ho vnímat jako životní hrozbu.

Proč se humor vůbec používá - a proč ho téměř každý terapeut používá

Podle průzkumu Asociace psychoterapeutů ČR z roku 2022 používá humor 68 % českých terapeutů ve vztahové terapii pravidelně. A v USA, kde byla studie provedena na 157 terapeutcích, 98 % potvrdilo, že ho záměrně využívají. Proč? Protože funguje. A funguje rychleji než mnoho jiných technik.

Ve srovnání s aktivním nasloucháním, které je základem mnoha terapeutických přístupů, humor vykazuje 38 % vyšší efektivitu při řešení komunikačních blokací. To znamená, že když dva partneři neumí mluvit o tom, co je bolí, humor jim často umožní začít - a to bez toho, aby se cítili napadnutí nebo vinní.

Je to proto, že humor přeramcuje situaci. Když se někdo snaží vysvětlit, že jeho partner ho „nikdy neslyší“, může terapeut říct: „Takže když říkáte, že vás neslyší, on si myslí, že mluvíte o počasí?“ A najednou se ten, kdo se cítil zanedbán, usměje. A ten, kdo se cítil napadený, si uvědomí: „Vůbec jsem nevěděl, že to zní takhle.“ To je přeramcování. A to je jaderná síla humoru.

Když humor selže - a proč to vůbec může selhat

Ale humor není jako lék, který můžete podat každému. Když ho terapeut použije špatně, může poškodit celý proces. Podle analýzy z Psychoterapeutického centra Praha z roku 2021 se chybná interpretace humoru objeví u 23 % terapeutů, kteří ho používají. A když to selže, může to trvat měsíce, než se důvěra obnoví.

Jedna terapeutka na fóru Reddit sdílela zážitek: Když klientka mluvila o infekci partnera, terapeut se pokusil vtipně zkomentovat, že „to je jako když se závěs překroutí, ale nevíte, jestli je to voda nebo něco horšího“. Klientka se ztuhla. Po třech měsících se stále snažila obnovit důvěru. Proč? Protože humor v tom okamžiku nebyl přiměřený. Nebyl načasovaný. Nebyl pro klientku - byl pro terapeuta.

Humor musí splňovat tři pravidla: načasování, situční primeranost a individuální vnímavost. Když je klient v šoku, v hrůze nebo v hlubokém smutku, humor není možný. Když se týká citlivých témat jako nevěra, zradu nebo zneužívání, humor je nebezpečný. A když terapeut používá humor jako obranu proti vlastním emocím - třeba proto, že se bojí hlubokého kontaktu - stává se z terapie karikatura.

Co se děje v mozku, když se v terapii směje

Když se lidé v terapii smějí, nejde jen o to, že se cítí líp. V mozku se odehrává fyzická změna. Aktivuje se parasympatický nervový systém, který říká tělu: „Všechno je v pořádku. Můžeš se uvolnit.“ Zároveň se uvolňují endorfiny - přirozené látky, které působí jako přirozený analgetikum a přirozený antidepresivum. To je důvod, proč lidé po sezení, kde se smáli, často říkají: „Cítil jsem se jako bych byl někde jinde.“

Tato neurofyziologická změna je klíčová pro vztahovou terapii. Když se partneri cítí bezpečně, mohou začít mluvit o věcech, které dříve skrývali. Když se tělo uvolní, mozek může přemýšlet o tom, co je pravda - ne o tom, jak se má bránit.

Jak se humor používá - krok za krokem

Neexistuje žádný „výplňový“ recept. Ale existuje postup, který úspěšní terapeuti používají.

1. Fáze pozorování (sezení 1-3): Terapeut nesmí nic dělat. Jen sleduje, zda partneři mezi sebou používají humor. V 58 % úspěšných případů se lidé sami začnou smát - a to je znamení, že mají potenciál. Pokud ne, není to problém. Jen to znamená, že je potřeba více času.

2. Fáze stabilizace (sezení 4-8): Terapeut začíná přidávat lehké komentáře. Například: „Takže vaše hádky vypadají jako scéna z filmu, kde se dva roboti snaží přečíst si myšlenky pomocí klávesnice?“ Nejde o to, aby to bylo vtipné. Jde o to, aby to bylo přesné. A aby to bylo jemné.

3. Fáze hluboké práce (sezení 9-15): Když je bezpečnější atmosféra, humor se používá k zmírnění intenzity. Když se partneri chystají promluvit o nevěře, terapeut může říct: „Takže tohle je ten moment, kdy se vás ptám: „Kdy jsi to udělal?“ a ty odpovídáš: „Kdy jsi to udělal?““ A najednou se ten, kdo se cítil vinný, nechává usmát. A ten, kdo se cítil zrazen, si uvědomí: „To je vlastně absurdní.“

Tento přístup je založený na manuálu Humor v psychoterapii z roku 2014, který je standardem na českých psychoterapeutických školách. A podle studie z Univerzity Karlova z roku 2020 je schopnost rozpoznat vhodný okamžik nejdůležitější dovednost - a je trénovaná u 75 % terapeutů během supervize.

Humor jako nástroj, ne jako řešení

Někteří lidé si myslí, že humor je způsob, jak „vyřešit“ vztahový problém. To není pravda. Humor není řešení. Je to nástroj, který pomáhá při řešení. Podle metaanalýzy z roku 2023 publikované v Journal of Marital and Family Therapy má humor samostatnou účinnost jen 45 %. Ale když ho použijete spolu s hlavní metodou - třeba EFT (Emotionally Focused Therapy) - zvyšuje celkovou úspěšnost o 28 %.

To znamená: humor nezabírá místo. Přidává se k němu. Jako když k léku na bolest hlavy přidáte klid. Nezaměňuje to, co je důležité. Jen ho zjemňuje.

Kdo by měl být opatrný - a kdo by měl humor vůbec nechat být

Některé skupiny klientů by měly humor v terapii vynechat. Podle diagnostiky CAPS-5 (standardní nástroj pro posouzení PTSD) by se neměl humor používat u 42 % klientů s vysokou úrovní traumatu. Stejně tak u 67 % klientů s depresemi podle HAMD-17 může humor působit jako odmítání jejich bolesti.

A ještě jedna věc: lidé nad 50 let mají 63 % vyšší pravděpodobnost negativní reakce na humor, podle průzkumu Asociace psychoterapeutů ČR z roku 2022. To neznamená, že nemohou. Ale znamená to, že terapeut musí být ještě opatrnější. Je to otázka kultury, zkušeností a způsobu, jakým se lidé v minulosti učili komunikovat.

Co se děje v terapeutickém světě - a kam to směřuje

Humor ve vztahové terapii je v trendu. Mezi terapeuty do 35 let ho používá 63 %. U terapeutů nad 50 let je to jen 31 %. Trh s kurzy na téma „terapeutický humor“ roste o 12 % ročně. V roce 2022 se z nich vygenerovalo 2,4 milionu Kč. Ústav Ericksonovy psychoterapie a Centrum pro systémovou terapii mají již certifikační programy.

A v roce 2023 byl spuštěn mezinárodní projekt Therapeutic Humor in Couple Therapy pod vedením Evropské federace psychoterapie. Cílem je do roku 2025 vytvořit standardizovaný rámec pro použití humoru ve vztahové terapii. Prof. Sylvie Navarová z Ústavu Ericksonovy psychoterapie předpovídá, že do roku 2027 bude humor součástí 95 % certifikačních standardů pro vztahové terapeuty v ČR.

Ale nezapomeňte na varování: „Humor není univerzální lék, ale jemný nástroj, který vyžaduje stejnou péči jako jakákoliv jiná terapeutická technika.“ To říká Dr. Ivan Sindler z PVŠPS. A má pravdu.

Co si pamatovat, když se vztahy nedaří

Když se vztahy nedaří, lidé často věří, že potřebují více hovoru. Více výčitek. Více vysvětlování. Ale někdy potřebují jen jednu věc: možnost se z toho smát.

Ne smát se tomu, co je bolestné. Ale smát se tomu, jak absurdní se to všechno zdá, když se na to podíváte z venku. A když se to stane, když se někdo v kanceláři terapeuta usměje a řekne: „Takže to je vlastně jen návyk?“ - pak se změnilo něco důležitéjšího než slova. Změnila se perspektiva. A to je začátek změny.

Co dělat, když se vztahy nedaří a nevíte, co dál

Když se vztahy nedaří, často se snažíte najít nějaký velký způsob, jak to všechno vyřešit. Ale někdy stačí jen malý krok. Když se vám podaří spolu s partnerem najít trochu smíchu v tom, co dříve považovali za nevyřešitelné - to je začátek. Ne konec. Ale začátek. A začátek je vždycky důležitější než konec.