When you think about jídlo a tělo, vztah mezi tím, co jíte, a tím, jak se cítíte o sobě. Also known as vztah k tělu, it není jen o kaloriích nebo váze – je to o tom, jestli si tělo považujete za domov, nebo za nepřítele. Mnoho lidí, kteří trpí poruchami příjmu potravy, nejprve nevidí problém v jídle – vidí ho v tom, jak se k sobě cítí. Tělo se stává obrazem, který se nemůže naplnit, zatímco duše hledá ticho. Psychoterapie neřeší, kolik jste snědli, ale proč jste to snědli – nebo proč jste to nechali ležet.
Podobně jako poruchy příjmu potravy, zahrnují anorexii, bulimii nebo kompulzivní přejídání, ale i hlubší potřebu ovládat něco, co se zdá chaotické, tak i psychoterapie těla, přístup, který se zaměřuje na tělesné pocity, dech, pohyb a přijetí, začíná tam, kde diety končí. Není o tom, jak rychle zhubnete, ale o tom, jak se naučíte znovu cítit. Jak se naučíte, že hlad není hrozbou, že plnost není chybou, a že vaše tělo není něco, co musíte napravit – ale něco, co je už teď v pořádku.
Ve svých příbězích najdete i terapeutický jídelní plán, ne jako dietu, ale jako bezpečný rámec, který pomáhá tělu znovu naučit se věřit. Není to o tom, kolik gramů bílkovin nebo sacharidů máte, ale o tom, kdy jíte, kde jíte, a jestli jste při jídle přítomní – nebo jste někde jinde, v hlavě, kde se kritiky neustále opakují. Většina lidí, kteří se vracejí k normálnímu jídlu, říká, že největší změna není v tom, co jí, ale v tom, jak se k sobě cítí, když jí.
Tady najdete příběhy o tom, jak se lidé vracejí k vlastnímu tělu – ne přes diety, ale přes klid, přes přijetí, přes sezení, kde se nikdo neptá, kolik vážíte, ale jestli se konečně můžete dotknout sebe sama a říct: „Jsem v pořádku“. Tady se neřeší, jak zhubnout. Tady se řeší, jak přestat být svým největším nepřítelem.
Kognitivní omyly o jídle a těle jsou zkreslenými přesvědčeními, která udržují lidi v poruchách příjmu potravy. Kognitivně behaviorální terapie (KBT) je nejúčinnější metoda, jak je identifikovat a přepsat. Zjistěte, jak funguje a proč je to zlatý standard léčby.
Číst více
