Ve škole se děti učí matematiku, češtinu, biologii. Ale nikdo jim neukazuje, jak se vypořádat s úzkostí, když se cítí samotné, nebo jak přežít den, kdy všechno zní jako kritika. Až teď, po letech mlčení, začínáme sledovat, co se skutečně děje. Národní monitoring duševního zdraví, který začal v roce 2023, je první systematický pokus v České republice zjistit, jak se děti a dospělí skutečně cítí. A výsledky jsou alarmující.
Co nám data říkají o dětech?
Více než polovina žáků devátých tříd v ČR projevuje známky zhoršeného pohody. To není jen „dnes je každý unavený“. To je výsledek systematického průzkumu, který použil validované dotazníky a dotkly se konkrétních příznaků: nespavosti, ztráty zájmu, pocitu bezmoci, únavy, která neodchází ani po odpočinku. Z těchto žáků 40 % vykazuje příznaky střední až těžké deprese. 30 % trpí úzkostnými poruchami. Tyto čísla nejsou odhadem. Jsou výsledkem anonymních dotazníků vyplněných téměř 50 000 žáky na 300 školách po celé republice.
Co to znamená v praxi? V třídě, kde je 30 dětí, je pravděpodobně 12, které potřebují podporu. A ne jen „pochvalu“ nebo „přeji ti dobrý den“. Potřebují psychologa, který má čas, který je vyškolený a který je schopen přijít do školy a ne jen sedět v kanceláři v nemocnici. Ale těch psychologů a psychiatrů pro děti je v ČR jen 127. Pro 1,05 milionu dětí a mladistvých. To je méně než jeden na 8 000 dětí. Světová zdravotnická organizace doporučuje tři sta na milion. Výsledek? Děti, které potřebují pomoc, čekají měsíce. Některé ani nezačnou.
Dospělí nejsou v lepším stavu
Děti nejsou jediní, kteří trpí. U dospělých je situace stejně špatná. Podle dat z projektu „Život k nezaplacení“, který provádí Český rozhlas, 15 až 16 % dospělých obyvatel ČR má trvalé duševní problémy. To je téměř každý šestý člověk. A co je horší - většina z nich se nikdy neobrátila k odborníkovi. Proč? Především proto, že to stojí peníze. 54 % lidí říká, že si psychologa nemůže dovolit. Dalších 47 % se bojí, co o nich lidé budou myslet. Stigmatizace je stále silnější než potřeba pomoci.
Co to způsobuje? Ekonomický stres, válka na Ukrajíně, pandemie - všechno to má svůj účinek. Lidé pracují déle, spí méně, cítí se izolovaní. A co je nejhorší - stát na to reaguje minimálně. Česká republika vynakládá na prevenci duševního zdraví jen 0,3 % z celkových zdravotních výdajů. Doporučená hodnota je 1,5 až 2 %. To znamená, že na každou korunu, kterou vynakládáme na fyzické zdraví, na duševní zdraví vlastně dáváme jen tři haléře.
Co je nového v monitoringu?
Před rokem 2023 neexistovalo v ČR žádné jednotné sledování duševního zdraví. Data byla roztroušená: někde v nemocnicích, někde ve školách, někde v pojišťovnách. Nikdo nevěděl, co se děje celkově. Národní monitoring změnil to. Vytvořil se systém, který spojuje data z škol, zdravotních pojišťoven, nemocnic a ministerstev. Projekt „Data pro psychiatrii“ s číslem CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007755 je první pokus o vytvoření celostátního informačního systému pro duševní zdraví.
Nová „Platforma pro monitoring duševního zdraví“ má být spuštěna v roce 2026. Jejím cílem je, aby všichni, kdo se o duševní zdraví zajímají - školní psychologové, lékaři, politici - měli přístup k stejným datům. Aby nebylo potřeba hádat, kde je problém největší. Aby se vědělo, kam investovat peníze a kde ne.
Problémy, které nesmíme přehlížet
Není to však jen o datech. Je to o tom, co s nimi uděláme. A tady je problém. Učitelé dostávají výsledky, ale nevědí, co s nimi. Podle průzkumu Asociace školních psychologů z roku 2024 pouze 32 % pracovníků ve školách se cítí dostatečně vyškolených, aby tyto údaje správně interpretovali. Což znamená: můžeme vědět, že dítě potřebuje pomoc, ale nevíme, jak mu ji poskytnout.
Další překážka je nedostatek lidí. Dětských psychiatrů je málo. Psychologů ve školách je málo. Terapeutů, kteří by pracovali s rodinami, je málo. A to všechno při růstu počtu případů. Mezi lety 2018 a 2023 vzrostl počet ambulantních případů psychiatrické péče o 22,4 %. Zatímco počet hospitalizací klesl - což je dobře, protože znamená, že se více péče posouvá do komunity. Ale komunitní týmy nemají dost lidí. A nemají dost peněz.
Co se děje v jiných zemích?
V Nizozemsku a Finsku provádějí pravidelné průzkumy duševního zdraví každé dva roky. Každý občan má přístup k levné nebo zdarma psychologické péči. V Německu je na duševní zdraví vynakládáno 6,8 % z celkových zdravotních výdajů. V ČR je to 4,1 %. A většina těchto peněz jde na léčbu, ne na prevenci. To je jako kdybyste nechali doma všechna okna otevřená a pak se divili, proč se všechno promoklo. Nejlepší řešení není přijít s vědrem, když už je všechno mokré. Je to zavřít okna dřív.
Český monitoring má jednu velkou výhodu: spojuje se s reformou psychiatrické péče, která od roku 2018 vytváří 30 center duševního zdraví po celé republice. Tyto centra mají týmy, které se starají o děti, dospělé, rodiny - všechno na jednom místě. Ale tyto centra nejsou všude. A jejich kapacity jsou přetížené.
Co se děje teď a co přijde?
V roce 2025 se začíná pilotní projekt „Duševní zdraví na školách“. Od školního roku 2024/2025 se pravidelně screenuje duševní zdraví žáků 5. a 9. tříd na 200 školách. Cílem je rozšířit to na všechny školy do roku 2028. To je krok vpřed. Ale není to dost. Potřebujeme, aby každý žák měl pravidelný kontakt s psychologem, ne jen jednou za dva roky.
Na konci roku 2025 se má spustit Národní registr duševního zdraví. Bude integrovávat data z více než dvanácti systémů - od elektronického receptu až po záznamy z nemocnic. Pokud bude fungovat, bude to revoluce. Ale k tomu potřebujeme investice. 1,2 miliardy korun do roku 2028. A to jen na technickou infrastrukturu. Na lidi, vzdělávání, prevenci - to je jiná částka.
Co můžete udělat teď?
Národní monitoring není jen pro vládu. Je to i pro vás. Pokud jste rodič - pozorujte své dítě. Nejen na znamení deprese, ale i na to, když se stahuje, když přestává mluvit o škole, když se vyhýbá přátelům. To není „jen fáze“. To je signál.
Pokud jste učitel - nezatěžujte se sám. Kontaktujte školního psychologa. Požádejte o podporu. Pokud ho nemáte, napište na ministerstvo. Změna se nestane sama. Potřebujeme, aby lidé mluvili.
Pokud jste občan - podpořte organizace, které bojují proti stigmatizaci. Nejste sami. A pokud potřebujete pomoc - nečekáte, až se věc zhorší. V ČR je více než 50 bezplatných linií, kde vás poslechnou. Víte, co je horší než mít problém? Mít problém a myslet si, že na něj nemáte právo.
Je to jen o číslech?
Není. Čísla nám říkají, že 40 % dětí má deprese. Ale za každým číslem je dítě, které se ráno nechce probudit. Dítě, které se bojí jít do školy. Dítě, které si myslí, že je špatné. A to nejsou jen statistiky. To je budoucnost naší společnosti. Pokud nezačneme dělat něco teď, tyto děti nebudou jen trpět. Budou se stávat dospělými, kteří nevěří, že mohou být šťastní. A to je cena, kterou nemůžeme zaplatit.
Co je Národní monitoring duševního zdraví?
Národní monitoring duševního zdraví je systémový projekt, který v České republice shromažďuje data o duševním zdraví dětí a dospělých. Založený v roce 2023 Národním ústavem duševního zdraví, využívá anonymní dotazníky ve školách a integruje data z nemocnic, pojišťoven a ministerstev. Cílem je vytvořit první kompletní přehled stavu duševního zdraví v zemi, aby se daly vytvářet efektivní politiky a včasné intervence.
Jaká jsou hlavní výsledky monitoringu u dětí?
Z výsledků monitoringu vyplývá, že více než 50 % žáků devátých tříd projevuje známky zhoršeného pohody. Z nich 40 % má příznaky střední až těžké deprese a 30 % trpí úzkostnými poruchami. Tyto údaje pocházejí z anonymních dotazníků vyplněných téměř 50 000 žáky na 300 školách po celé republice.
Proč je tak málo dětských psychiatrů v ČR?
V České republice je registrováno pouze 127 dětských psychiatrů pro přesně 1,05 milionu dětí a mladistvých. To je mnohem méně než doporučuje Světová zdravotnická organizace (300 psychiatrů na milion obyvatel). Příčinou je dlouhodobý nedostatek financování vzdělávání v této oblasti, nízké mzdy a sociální stigmatizace psychiatrie. Tento nedostatek není možné vyřešit rychle - ani při nejvyšších investicích by to trvalo několik let.
Kolik se v ČR vynakládá na duševní zdraví?
V roce 2023 bylo na duševní zdraví vynakládáno 18,7 miliardy korun, což představuje 4,1 % celkových zdravotních výdajů. Nicméně na prevenci - tedy na zabraňování problémů předtím, než se stane nemocí - je vynakládáno pouze 0,3 % z celkových zdravotních výdajů. Doporučená hodnota podle světových standardů je 1,5 až 2 %.
Proč se lidé neobrací na psychologa?
Podle průzkumu IDEA z června 2025 se 68 % dospělých obyvatel ČR nikdy neporadilo s psychologem. Hlavní příčiny jsou náklady (54 % respondentů) a strach ze stigmatizace (47 %). Mnoho lidí si myslí, že psychologická pomoc je „pro šílence“ nebo že to je „nepříjemné“ otevřít se. Zároveň většina terapeutů nepracuje v rámci systému zdravotního pojištění, takže platba je vlastní.
Co se děje v školách s výsledky monitoringu?
Školy dostávají agregační data o stavu duševního zdraví žáků, ale ne konkrétní informace o jednotlivých dětech, aby se chránila soukromí. Problém je v tom, že pouze 32 % školních pracovníků se cítí dostatečně vyškolených, aby tyto údaje správně interpretovali a včas reagovali. Chybí standardizované postupy pro následnou intervenci, což znamená, že data se často nevyužívají k reálné podpoře.
Jaký je plán na budoucnost?
V prvním čtvrtletí roku 2026 má být spuštěn Národní registr duševního zdraví, který bude integrovávat data z více než dvanácti systémů, včetně NZIS a elektronického receptu. Cílem je do roku 2035 vytvořit digitální systém, kde bude zdravotní péče pro každého dostupná, bezpečná a personalizovaná. Zároveň se rozšiřuje síť 30 center duševního zdraví a pilotní programy screeningu u žáků 5. a 9. tříd.
Napsat komentář