Specializuje se terapeut na můj problém? Jak zjistit odbornou specializaci

Ne každý terapeut je schopen pomoci s tvým konkrétním problémem

Chceš začít terapii, ale nevíš, jestli ten terapeut, kterého jsi našel, opravdu umí pracovat s tím, co tě trápí? To je běžný problém. V České republice je tisíce lidí, kteří se označují za psychoterapeuty, ale jen malá část z nich má skutečnou specializaci na konkrétní problémy jako úzkost, PTSD, poruchy příjmu potravy nebo borderline porucha osobnosti. Mnoho terapeutů na svých webech píše, že „pracuje s různými problémy“, ale ve skutečnosti nemají dostatek zkušeností s tím, co tě trápí. A to může stát nejen čas, ale i tvoji důvěru v terapii.

Co vůbec znamená „specializace“ u terapeuta?

Specializace není jen slovo na webové stránce. Je to potvrzená způsobilost, kterou terapeut získal po dlouhém, formálním vzdělávání a zkoušce. V ČR existují dvě hlavní cesty, jak se stát terapeutem: psycholog nebo lékař (psychiatr). Psychiatr je lékař s titulem MUDr., který absolvuje pětiletou specializaci v psychiatrii a může předepisovat léky. Psycholog má titul Bc., Mgr. nebo Ph.D. a musí absolvovat akreditovaný psychoterapeutický výcvik, který trvá 4-6 let. Až po úspěšném absolvování tohoto výcviku a státní zkoušce získá Osvědčení o funkční specializaci v psychoterapii - to je ten dokument, který potvrzuje, že je opravdu kvalifikovaný pro konkrétní typ terapie.

Tento certifikát vydává Institut pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví pod dohledem Ministerstva zdravotnictví. Bez něj nemůže terapeut vykazovat psychoterapii pojišťovně. A právě ti, kdo ho mají, jsou ti, kteří mohou poskytovat léčbu, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Ti, kdo ho nemají, pracují mimo systém - jejich služby nejsou hrazeny, a jejich kvalifikace není státem ověřována.

Kde najdeš terapeuta, který opravdu specializuje na tvůj problém?

Nejspolehlivější zdroj je Adresář psychoterapeutů na stránkách České psychoterapeutické společnosti. Tam najdeš pouze ty, kteří splňují státní požadavky - mají certifikát, jsou registrovaní jako poskytovatelé zdravotních služeb a jejich specializace je ověřená. Když tam zadáš svůj problém (např. „porucha příjmu potravy“ nebo „trauma“), zobrazí se ti jen ti, kteří mají dokumentovanou zkušenost s tímto typem případů.

Neužívej Google nebo Facebook. Mnoho terapeutů tam píše „specializace na úzkost, depresi, vztahové problémy, poruchy příjmu potravy, traumata, ADHD“ - to je příliš široké. Kdo je opravdu specialista, to vypíše jasně: „specializace na PTSD podle protokolu EMDR“, „terapie borderline poruchy osobnosti podle DBT“, „dětská terapie pro děti s autistickým spektrem“. Tyto konkrétní názvy jsou klíčové.

Co se zeptat při první schůzce - přesné otázky, které opravdu pomohou

Nech si první schůzku bezplatně - 85 % terapeutů ji nabízí. Nech se nechat jen „představit“. Zeptej se přímo:

1. „Kolik klientů s [tvůj problém - např. anorexií, PTSD, fobií psů] jste v posledních dvou letech léčil?“ Pokud odpoví „několik“ nebo „jeden“, je to dobré. Pokud řekne „víc než deset“, je to výborné. Pokud řekne „všichni“ nebo „všechny problémy“, buď opatrný.
2. „Jakou terapeutickou metodu používáte pro tento problém?“ Např. pro PTSD by měl používat EMDR nebo traumavědomou kognitivní terapii. Pro poruchy příjmu potravy je DBT nebo CBT-ED standard. Pokud odpoví „obecně pracuji s lidmi“ nebo „používám hlavně rozhovor“, není to specialista.
3. „Máte certifikát o funkční specializaci v psychoterapii?“ Pokud řekne „ano“, požádej ho, aby ti ho ukázal. Většina ho má v digitální podobě - stačí si ho zobrazit na tabletu.
4. „Můžete mi ukázat, jaké vzdělávací kurzy jste absolvoval pro tento konkrétní problém?“ Např. „Kurz traumavědomé terapie pro dospělé - Institut pro traumovou terapii, Praha, 2022“ - to je konkrétní a důvěryhodné.

Nezapomeň: terapeut, který je opravdu specialista, nebude mít problém odpovědět na tyto otázky. Naopak - bude tě chválit, že se na to ptáš. To je znamení odbornosti.

Proč někteří terapeuti nejsou skuteční specializovaní?

Je to složité. Mnoho terapeutů začíná s širokým zájmem - „chci pomáhat lidem“. Až s časem a zkušenostmi se začnou zaměřovat na konkrétní skupiny. Ale většina nezveřejňuje svou specializaci, protože „není to oficiálně potvrzené“. To je nebezpečné. Podle průzkumu na terapie.cz (2022) jen 20-30 % terapeutů má skutečnou specializaci, ale 70 % z nich to na webech neříká.

Další problém je výuka. V ČR je pouze 187 akreditovaných supervizorů pro více než 5 000 uchazečů o specializaci. To znamená, že čekání na specializační vzdělávání trvá průměrně 2,7 roku. Mnoho terapeutů tedy pracuje, aniž by měli oficiální certifikát - i když mají praktické zkušenosti. To je nebezpečné, protože nemají kontrolu kvality. A klienti si to neuvědomují.

Co dělat, když jsi už u terapeuta a cítíš, že ti nepomáhá?

Nezůstávej. Pokud po 3-4 sezeních necítíš, že ti terapeut skutečně rozumí tvému problému, nebo se ptá na otázky, které nemají souvislost s tím, co tě trápí - je čas změnit ho. Podle průzkumu na Recenze.cz (2023) 68 % klientů, kteří se neptali na specializaci před začátkem, poté zaznamenalo, že terapie „nefungovala“ nebo „byla zbytečná“.

Příklad: Klientka s anorexií šla k terapeutce, která na webu psala „specializace na poruchy příjmu potravy“. Ale na první schůzce přiznala: „S takovým případem jsem nikdy nepracovala, ale jsem ochotná se naučit.“ To není specializace - to je experiment. A ty nejsi laboratorní myš.

Naopak: Klientka s fobií psů našla terapeuta, který měl certifikát z expoziční terapie pro specifické fobie. Za 12 sezení překonala desetiletou fobii. To je rozdíl.

Co se v roce 2025 mění - a proč je důležité to znát

Od ledna 2023 VZP hraje psychoterapii až na 40 sezení ročně pro klienty s diagnostikovanou duševní poruchou. To je výrazný krok dopředu. Ale pouze ti, kteří mají certifikát o funkční specializaci, mohou tuto službu vykazovat. To znamená, že v budoucnu bude výběr omezený - a jen ti nejlepší budou mít přístup k hrazené terapii.

Ministerstvo zdravotnictví aktualizovalo vzdělávací programy s důrazem na traumavědomou péči, terapii pro LGBTQ+ klienty a duševní zdraví seniorů. To znamená, že terapeuti, kteří se vzdělávají teď, mají lepší přípravu než ti, kteří se učili před 10 lety.

Do roku 2025 se očekává 15 % nárůst poptávky po specializovaných terapeutech - zejména v oblastech traumatu, poruch příjmu potravy a duševního zdraví seniorů. To znamená, že čím dříve najdeš skutečného specialistu, tím lépe. Budou se tvořit fronty.

Když si vybíráš terapeuta, nevěř jen slovům - věř dokumentům

Nikdy nezačni terapii jen proto, že ti terapeut vypadá sympaticky nebo má hezkou webovou stránku. Věř certifikátům. Věř konkrétním číslům. Věř odpovědím na otázky. Pokud ti něco říká „mám zkušenosti“, požádej ho, aby ti je ukázal. Pokud ti říká „pracuji s různými problémy“, zeptej se: „A s kterými nepracuješ?“

Specializace není luxus. Je to základ. Když máš PTSD, potřebuješ terapeuta, který ví, jak funguje EMDR. Když máš anorexii, potřebuješ někoho, kdo ví, jak funguje DBT. Když máš fobii, potřebuješ někoho, kdo ví, jak se dělá expoziční terapie. Nech si pomoci od někoho, kdo to dělá každý den - ne od někoho, kdo to dělá jen někdy.

Co dělat dnes - 4 jednoduché kroky

1. Zkontroluj adresář - jdi na psychoterapeuti.cz/adresar a vyhledej terapeuta podle svého problému.
2. Zeptej se na certifikát - při první schůzce se zeptej: „Máte Osvědčení o funkční specializaci v psychoterapii?“
3. Zeptej se na konkrétní případy - „Kolik klientů s [tvůj problém] jste léčil? Jakou metodu používáte?“
4. Nezačínej, pokud ti odpovědi nejsou jasné - pokud se terapeut vyhýbá, nebo odpovídá obecně, jdi dál.

Nejsi vinen, že jsi nevěděl. Ale teď už víš. A teď můžeš vybrat správného terapeuta - ne jen nějakého.