Bezpečný plán: Jak si vytvořit strategii pro psychickou stabilitu
Bezpečný plán je bezpečný plán, konkrétní, psaný návod, jak reagovat, když se duševní stav začne zhoršovat a hrozí krize. Also known as krizový plán, it je nejen pro lidi s PTSD, poruchami příjmu potravy nebo závislostí — platí pro každého, kdo chce mít jasnou cestu, když se vše zdá ztracená. Není to věta na papíře, kterou si někdo vyrobí a zapomene. Je to živý dokument, který ti pomůže zůstat u sebe, když mysl začne běžet kolem sebe.
Bezpečný plán podpůrná síť, skupina lidí, kteří tě v krizi podpoří — rodina, přátelé, terapeut. Bez ní je plán jen slova. Kdo má volat? Kdo tě vezme domů, když nechceš mluvit? Kdo ti pošle zprávu, když si nevěříš? Tato síť není náhodná — je to výběr, který děláš záměrně, často s terapeutem. A když se něco stane, nechceš hledat čísla na telefonu — chceš mít je napsaná, připravená, v jednom místě.
Bezpečný plán také trauma-informovaný přístup, přístup, který neptá „co je s tebou špatně?“, ale „co se ti stalo?“. Ví, že když někdo má traumata, jeho tělo a mysl reagují jinak — a normální rady typu „prostě se uklidni“ jsou nejen neúčinné, ale škodlivé. Plán tedy neříká „nepřemýšlej o tom“ — říká „když se ti to vrátí, zkus toto, to a to — a pak zavolej tomuhle člověku“.
Co tedy obsahuje skutečně dobrý bezpečný plán? Konkrétní příznaky, které ti říkají: „Už je čas.“ Ne „cítím se špatně“, ale „začínám se cítit jako v západě, nechci mluvit, nechci jíst, mám pocit, že nejsem vlastním tělem“. Potom seznam lidí, které zavoláš — s čísly, nejen jmény. Možné aktivity, které tě uklidní — třeba jít na procházku, poslechnout si píseň, napsat tři věty do deníku. A když už to není možné řešit doma — přesné informace, kam jít, kdo tě přijme, jak se tam dostaneš.
Nejde o to, aby plán byl dokonalý. Jde o to, aby byl tvůj. A abys ho měl, když už nemáš sílu ho vymyslet. Více než 85 % lidí, kteří ho mají, se zdrží hospitalizace. Více než 90 % říká, že se cítí méně osaměle, když ho mají.
V této sbírce najdeš články, které ti ukážou, jak tento plán vytvořit — od toho, jak sestavit krizový plán pro rodinu, až po to, jak se postavit na nohy, když jsi přežil zneužívání nebo zanedbávání. Najdeš zde i návody, jak si vybrat lidi, kteří do tvé sítě patří, a jak se vyhnout těm, kteří ti v krizi jen zhorší stav. Všechno to je napsané jednoduše, bez psychologického žargonu — jen jako kdyby ti to někdo řekl přes kávu, když jsi se cítil ztracený.