hranicní porucha osobnosti, je chronické porušení schopnosti udržovat stabilní identitu, emoce a vztahy, často spojené s intenzivním strachem z opuštění a extrémními reakcemi na stres. Also known as borderline personality disorder, it is not simply mood swings or being dramatic—it’s a deep struggle with feeling real, safe, and connected to others. Mnoho lidí s touto poruchou žije v neustálém napětí: jednu chvíli se cítí naplnění a silní, druhou – prázdní a bezmocní. Vztahy jsou často bouřlivé: příliš blízké, pak příliš vzdálené. Emoce přicházejí jako vlny, které neumíte zastavit. A často se cítíte jako byste nebyli nikdo – nebo jste někdo jiný, podle toho, kdo je před vámi.
Tato porucha se nevyvine z ničeho. Většinou je kořenem traumata, zejména z dětství – zanedbávání, násilí, nestabilní vztahy s rodiči. Není to vina, nejsou to „špatné vlastnosti“. Je to způsob, jak mozek přežil to, co nemělo být přežito. A protože tělo si pamatuje, co slova neumí vyjádřit, léčba musí jít přes emoce, nejen přes myšlenky – tělo, dech, pohyb, bezpečí. Psychoterapie, která funguje, neříká: „Změň se.“ Říká: „Vidím, jak si těžko je. A nejsi sám.“
Co pomáhá? hranicní porucha osobnosti se nelečí pilulkami, ale dlouhodobou, věrohodnou terapií – například Dialectical Behavior Therapy (DBT), která učí, jak přežít emoce bez sebevraždy nebo ničení vztahů. Nebo somatická terapie, která pomáhá tělu znovu získat pocit bezpečí. Nebo rodinná terapie, kdy se rodina učí, jak nepřidávat k bolesti, ale podporovat. V Česku je to stále těžké – mnoho terapeutů neví, jak s tím pracovat, nebo si myslí, že to „nejde vyléčit“. Ale to je lež. Mnoho lidí se z toho vysvobodí. Ne všichni, ale mnozí. A začíná to tím, že někdo řekne: „To, co zažíváš, je reálné. A já ti věřím.“
V této sbírce najdeš příběhy, které ti ukážou, jak se to skutečně projevuje – od nočních můr po rozpadající se vztahy, od nesnášenlivosti k náhlému pocitu prázdného vnitřku. Najdeš zde i návody, jak najít terapeuta, který opravdu ví, co dělá. A jak se neztratit v systému, když se cítíš jako „příliš náročný“.
Trauma je klíčovým faktorem vzniku poruch osobnosti u až 89 % pacientů. Trauma-informovaný přístup mění léčbu od „co je špatně“ k „co se stalo“. Učí bezpečí, regulaci emocí a obnovu důvěry. V Česku se tento přístup rychle rozšiřuje.
Číst více
