When you’re hurting, you reach out for help — and then you get negativní zkušenosti s terapií, zážitky, kdy terapie místo pomoci způsobila ještě větší bolest. To není vzácnost. Mnoho lidí prožívá, jak terapeut neposlouchal, jak se choval jako učitel nebo soudce, jak je zatlačoval do situací, které nebyly připraveni zvládnout. Nebo prostě jen nevěděl, co dělá. A pak přichází pocit, že to byla vaše chyba. Není. Terapie není vždycky ta správná cesta — ale to neznamená, že vy jste špatný pacient.
Často je problém v terapeutickém vztahu, kvalitě spojení mezi terapeutem a klientem, které je klíčové pro úspěch. Není důležité, jestli má terapeut deset let zkušeností nebo titul z Harvardu. Důležité je, jestli vám dává pocit bezpečí. Jestli vás neosuzuje. Jestli vás nezatlačuje do návštěv, když jste vyčerpaní. Jestli nevyužívá vaše zranění jako svůj výukový případ. Pokud vás terapeut často zavádí do emocí, které neumí zvládnout, nebo vás vede k něčemu, co se vám nezdá — to není terapie. To je zneužívání. A zneužívající terapeut, někdo, kdo využívá svou pozici k ovlivňování, manipulaci nebo emocionálnímu vytěžování klienta není výjimka. Je to systémový problém, který se skrývá za tituly a certifikáty.
Některé terapie selhávají, protože se zaměřují na „vyřešení problému“ místo na to, abyste se mohli cítit bezpečně. Někdy se terapeut snaží přeskočit krok — například vás nutí mluvit o traumatu, aniž byste měli vnitřní zdroje, které by vám umožnily to zvládnout. Nebo vás vede k „přijetí“ situace, která je nezvladatelná. To není léčba. To je přesunutí odpovědnosti na vás. Když terapie vás vyčerpá, zlobí nebo vás nutí mít pocit, že jste „příliš citliví“, pak to není terapie. To je pokračování toho, co jste zažili dříve.
Co dělat, když jste zklamáni? Nejdřív si řekněte: „To nebylo mé selhání.“ Pak si najděte někoho, kdo vás nebuduje, ale poslouchá. Kdo vám dá prostor, než vás tlačí. Kdo vás neříká, že „to je normální“, když se cítíte špatně. Vybírejte terapeuta jako byste vybírali kamaráda, kterému chcete důvěřovat. A nezapomeňte: máte právo zrušit sezení, když se necítíte dobře. Máte právo říct „to mi nevyhovuje“. Máte právo odejít.
V této sbírce najdete příběhy, které vám ukážou, že jste nejeden. Zjistíte, kdy terapie opravdu nepomůže, jak poznat, že je terapeut nekvalitní, a jak se chránit před dalším zraněním. Najdete zde i informace o tom, jak se chovat, když se cítíte ztracený — a jak najít skutečnou pomoc, která vás nevyužívá. Tady není místo pro mýty. Tady je místo pro pravdu — a pro to, abyste se konečně mohli cítit v bezpečí.
Když se terapie rozjede příliš rychle, může způsobit zhoršení symptomů, úzkost a přerušení léčby. Zjistěte, jak rozpoznat příznaky přetížení, proč se to děje a jak zpomalit proces, aby terapie opravdu pomohla.
Číst více
