Porucha osobnosti je psychoterapie poruchy osobnosti, hluboká, trvalá pattern chování a myšlení, které způsobují trvalé potíže ve vztazích a každodenním životě. Also known as trvalé poruchy osobnosti, it není jen "divné chování" — je to systém, který funguje jako vnitřní mapa, jak svět funguje a jak se v něm přežít. Tyto poruchy nevznikají náhodou. Většinou jsou výsledkem dlouhodobého trauma, zanedbání nebo narušeného přivazování v dětství. A právě proto se některé z nich dají změnit — ale jen s časem, trpělivostí a opravdovou vůlí.
Mezi nejčastějšími typy jsou narcistická porucha osobnosti, porucha, kdy člověk potřebuje neustále potvrzení a má obtíže s empatií a histrionská porucha osobnosti, stálá potřeba být v centru pozornosti, často vyjádřená dramatickým, přehnaným chováním. Tyto osoby nejsou "špatní" — jsou zranění. Ale právě proto je terapie tak náročná: pokud člověk nevidí problém ve svém chování, nechce ho měnit. A to je ten klíčový bod — léčba funguje jen u těch, kdo si vědomě řeknou: "Chci to změnit."
Ne každá porucha osobnosti se dá vyléčit, ale všechny se dají zmírnit. Psychoterapie tady nepracuje s příznaky, ale s kořeny. Pracuje s tím, jak se člověk učil vnímat sebe, druhé a svět. Používá se přístup jako DBT (dialektická behaviorální terapie), psychodynamická terapie nebo tělesně zaměřené metody, které pomáhají překonat emocionální přetížení. Výsledky nejsou rychlé — trvají roky. Ale když se změna začne dít, lidé začínají mít první opravdové vztahy, přestávají se cítit jako "ztracení" a najdou klid, který už nikdy neztratí.
Co se nestane? Psychoterapie nevyřeší poruchu osobnosti, když pacient odmítá přiznat, že má problém. Nezvládne to, když se člověk snaží změnit jen kvůli tlaku druhých. A nezvládne to, když se terapeut snaží "napravit" osobnost místo toho, aby pomohl najít vlastní cestu. Pravda je prostá: úspěch závisí na tom, jestli člověk chce být větší než své zranění.
V této sbírce najdete příběhy, které vás překvapí. Víte, že u narcistické poruchy je úspěšná jen každá třetí terapie? Nebo že histrionská porucha má víc společného s hlubokým strachem z opuštění než s dramatickým chováním? Zjistíte, proč některé metody selhávají, když se nezaměří na tělo, a proč některé osoby potřebují desetiletí, než se odváží důvěřovat. Tady nejsou teorie — jsou konkrétní případy, které ukazují, co opravdu funguje a proč se některé věci nevyřeší, i když se na to všechno snažíte.
Histrionská porucha osobnosti je závažná porucha, která se projevuje dramatickým chováním a neustálou potřebou pozornosti. Zjistěte, jak se liší od jiných poruch, jak se léčí a proč je psychoterapie klíčem k zlepšení.
Číst více
