When a child keeps having accidents, it’s rarely just about toilet training. dětské pokakávání, nekontrolované stolice u dítěte, které už by mělo být očistěné. Also known as enuréza nebo stolická inkontinence, it often signals deeper emotional distress, not disobedience or laziness. Mnoho rodičů si myslí, že to projde samo — ale pokud se to děje po školním věku, je to varovný signál, který si vyžádá pozornost.
stres u dětí, vnitřní napětí, které dítě nemůže vyjádřit slovy se často projevuje tělem. Pokud dítě začne makat po rozvodu, přesunu, smrti blízkého, nebo když se cítí zanedbávané, jeho tělo mluví tam, kde slova selhala. Výzkumy ukazují, že až 40 % dětí s trvalým pokakáváním prožívá nějakou formu emočního zanedbávání, nedostatek emocionální podpory, který se neukazuje na první pohled. Nejde o to, že dítě nechce být „velké“ — jde o to, že se necítí bezpečně.
Ne každý případ dětského pokakávání je traumatem, ale každý případ si vyžádá zkoumání příčin. Někdy je to fyzický problém — zácpa, infekce, alergie. Ale když lékař řekne „všechno je v pořádku“, a dítě stále maká, je čas se podívat na psychiku. Psychoterapie dětí se nezaměřuje na to, aby dítě „přestalo“ — ale aby se cítilo slyšené, bezpečné a schopné ovládat svůj svět. Když se dítě začne cítit v bezpečí, tělo často samo zahájí obnovu.
Co můžete dělat? Nezačínáte tím, že káráte. Začínáte tím, že se zeptáte: „Co se ti děje?“ A pak počkejte. Někdy stačí jen to, že někdo neříká „to je špatné“, ale říká: „To je těžké. Jsem tady.“
V této sbírce najdete články, které vám pomohou pochopit, proč se to děje, jak rozpoznat skryté příčiny a kde hledat odbornou pomoc. Nejde o rady, jak „vyčistit“ dítě — jde o to, jak ho podpořit, až se znovu naučí důvěřovat svému tělu a svému světu.
Enuréza a enkopréza jsou běžné dětské poruchy, které nejsou výsledkem špatné výchovy. Zjistěte, jak režim, psychologická podpora a lékařská pomoc pomohou dítěti přestat pomočovat a pokakávat.
Číst více
