Terapeutická aliance není jen dobrý nápad nebo hezké slovo, které se používá v psychoterapii. Je to to, co rozhoduje o tom, zda terapie pomůže - nebo zda jí klient opustí po několika sezeních. Mnoho lidí si myslí, že úspěch terapie závisí na tom, jakou metodu terapeut používá: kognitivně-behaviorální, psychoanalytickou, person-centrovanou. Ale skutečnost je jednodušší a zároveň hlubší. Nejdůležitější není technika, ale vztah.
Co vlastně je terapeutická aliance?
Terapeutická aliance je ten skrytý most mezi klientem a terapeutem. Nejde o přátelství, nejde o lásku, nejde o to, že si budete chodit na kávu. Je to společná práce. Vzniká, když obě strany - klient i terapeut - se shodnou na třech věcech: co se má dosáhnout, jak se k tomu bude dostávat a jak se k sobě cítí.
Edward Bordin, americký psycholog, to popsal už v roce 1979 a jeho model stále platí. První část je cíle. Klient chce překonat úzkost, terapeut chce pomoci překonat úzkost. Druhá část je úkoly. Klient souhlasí, že bude zapisovat emoce, terapeut bude pomáhat tyto záznamy analyzovat. Třetí část je emocionální spojení. Klient cítí, že ho terapeut skutečně slyší. A terapeut cítí, že klient je připravený pracovat.
Když všechny tři části fungují, vzniká bezpečí. Bezpečí, ve kterém můžeš říct: „Mám strach, že jsem špatný.“ A nejen to - můžeš to říct a věřit, že ti to nevyhodnotí, nezakáže, nezavře dveře. To je základ.
Proč je vztah důležitější než technika?
Představ si, že máš zlomenou nohu. Můžeš jít k lékaři, který má nejnovější rentgen, nejlepší škrob, nejdražší ortopedické boty. Ale když ti lékař neřekne, že to bolí, nezkontroluje ti tep, nezajímá se, jestli ti zůstal nějaký bolavý kousek - nevyléčíš se. Stejně to funguje v terapii.
Metaanalýza z roku 2011, která prozkoumala 295 studií a 19 050 klientů, ukázala, že terapeutická aliance vysvětluje 6,8 % rozdílů v výsledcích terapie. To zní málo? Zkus to převést na čísla: pokud bychom měli 100 lidí, kteří jdou do terapie, vztah s terapeutem rozhoduje o tom, zda se 6 z nich výrazně zlepší - jen kvůli tomu, že se cítí vidění a slyšení. Specifické techniky, jako například kognitivní restrukturalizace nebo expozice, přispívají jen o 15 % - tedy méně než polovina.
Co říkají lidé, kteří terapii prožili? Průzkum České psychologické společnosti z roku 2022, který zahrnoval 1 200 klientů, ukázal: 78,4 % řeklo, že nejdůležitější pro ně byla důvěra v terapeuta. Pouze 12,7 % uvedlo jako klíčový faktor konkrétní metodu. To znamená, že téměř každý sedmý klient si vybíral terapeuta podle toho, jak se cítil, ne podle toho, co umí.
Co se stane, když aliance selže?
Největší strach klientů není to, že se „nic nezmění“. Je to to, že se cítí nevidění.
Studie z roku 2010 ukázala, že klienti s nízkou kvalitou terapeutické aliance předčasně ukončují terapii v 66,7 % případů. Klienti s vysokou aliancí ji dokončí v 74,5 % případů. To je rozdíl téměř o tři čtvrtiny. V praxi to znamená: pokud se ti terapeut nezdá, že ti opravdu naslouchá - pravděpodobně to budeš končit. Ne proto, že jsi slabý. Ale proto, že jsi člověk.
Na českém fóru PsyWeb se jedna klientka psala: „Po dvou neúspěšných terapiích jsem pochopila, že klíčem není diagnóza nebo metoda, ale zda cítím, že mi terapeut opravdu naslouchá a rozumí.“
Na druhé straně: „Terapeut byl odborník, ale chyběla mi s ním jakákoliv spojitost. Cítil jsem se jako objekt studia, ne jako člověk. Po šesti sezeních jsem ukončil.“
Tady není problém v terapeutovi. Není problém v tobě. Je to problém v vztahu. A ten se dá opravit - ale jen pokud ho uznáš.
Kdo může vytvořit silnou alianci?
Ne každý terapeut, který má titul, dokáže vytvořit silnou alianci. To není otázka vzdělání. Je to otázka přítomnosti.
Terapeut, který dokáže vytvořit silnou alianci, neříká: „To je typické pro tvoji poruchu.“ Říká: „To zní těžké. Jak to prožíváš?“
Je schopen se zastavit, když klient přestane mluvit. Je schopen říct: „Cítím, že jsem tě nějak zavřel. Můžeš mi to říct?“
Je schopen přijmout zpětnou vazbu. Když klient řekne: „Nechápu, proč to děláš takhle“, nebere to jako útok. Berou to jako signál: „Tady je něco, co potřebujeme upravit.“
Podle manuálu České asociace pro psychoterapii (2023) je prvních 3-5 sezení kritických. V tomto období terapeut musí vytvořit bezpečné prostředí. To znamená: jasná pravidla, časový harmonogram, respekt k hranicím, neschopnost „vyhodnocovat“ emocionální reakce. Pokud ti terapeut řekne: „To je normální, neboj se“, a neřekne: „To zní strašně. Chceš o tom mluvit?“ - aliance se nevytvoří.
Co když máš problém s důvěrou?
Někteří lidé přicházejí do terapie s tím, že důvěřují jen málo. Možná byli zrazeni. Možná je to zkušenost z dětství. Možná se prostě neumí otevřít.
Tady není řešení „musíš se otevřít hned“. Je to „můžeme se k tomu pomalu přiblížit“.
Prof. Allan N. Schore z Kalifornie říká, že terapeutická aliance funguje jako „korektivní zkušenost“. To znamená: pokud jsi v dětství naučen, že když se někdo otevře, bude ho to potrestáno - terapeut ti může ukázat, že to není pravda. Ale jen tehdy, když ti neřekne: „To je z dětství.“ Ale když ti řekne: „Cítím, že se bojíš, že ti to řeknu špatně. A já tě nebudu kritizovat.“
Terapeutická aliance není o tom, aby ti někdo řekl, jak máš žít. Je o tom, aby ti někdo ukázal, že můžeš žít tak, jak chceš - a že to nebude špatně.
Je aliance vždycky dobrá?
Někteří odborníci varují. Scott O. Lilienfeld z Emory University upozorňuje, že příliš silná aliance může být i nebezpečná. Když klient začne považovat terapeuta za „záchrannou sílu“, může se vyhnout vlastní odpovědnosti. Když se začne cítit jako „dítě“, které musí být zachráněno, může ztratit schopnost samostatně řešit problémy.
To neznamená, že aliance je špatná. Znamená to, že musí být pravá. A pravá aliance neznamená, že terapeut vždycky souhlasí. Znamená to, že terapeut může říct: „To, co říkáš, je důležité. Ale já to vidím jinak. Chceš o tom mluvit?“
Terapeutická aliance není o tom, aby se ti všechno líbilo. Je o tom, aby se ti všechno dalo říct - i když to bolí.
Co se děje dnes v České republice?
Terapeutická aliance už není jen teoretický koncept. Je to praxe. V roce 2023 se 92,7 % certifikovaných terapeutů v ČR pravidelně vzdělávalo v oblasti budování aliance. Před deseti lety to bylo jen 64,3 %.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci se od roku 2022 vyučuje speciální kurz „Terapeutická aliance v praxi“. Každý rok ho absolvuje 85 terapeutů. A v roce 2024 se připravuje nová norma ČSN EN 16636:2024, která bude pro prvníkrát zahrnovat minimální standardy pro vytváření a hodnocení aliance.
Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2023 si 68,5 % lidí vybírá terapeuta podle doporučení a osobního dojmu - ne podle titulu nebo certifikátu. To znamená: lidé už nechtějí jen „dobrého terapeuta“. Chtějí svého terapeuta.
Online terapie ukazuje, že aliance funguje i přes obrazovku. Studie z Masarykovy univerzity (2023) ukázala, že kvalita aliance v online formátu dosahuje 85-92 % úrovně osobní terapie. To znamená: nejde o místo. Jde o to, jestli se cítíš slyšený.
Co můžeš dělat, když hledáš terapeuta?
Neptej se: „Jakou metodu používá?“
Ptáj se: „Jak se cítím, když s ním mluvím?“
Je tady nějaký prostor pro ticho? Nebo se snaží hned všechno „napravit“?
Je schopen říct: „Nechápu, co tím myslíš. Můžeš to vysvětlit?“
Je schopen přijmout, že jsi zklamán? Nebo se obrátí na tebe jako na problém?
Pokud se ti v prvních třech sezeních nezdá, že ti někdo opravdu naslouchá - nezůstávej. To není selhání. To je inteligentní rozhodnutí.
Terapie není o tom, aby ses „vyčistil“. Je o tom, aby ses našel. A to se stane jen, když někdo stojí vedle tebe - a ne na druhé straně stolu, jako odborník.
Je terapeutická aliance stejná jako přátelství?
Ne. Terapeutická aliance je o spolupráci, ne o přátelství. Terapeut nesmí být tvůj přítel, protože by nebyl schopen být objektivní. Ale musí být lidský. Musí tě slyšet, ne vyhodnocovat. Musí být přítomen, ne jen „profesionálně vzdálený“. To je rozdíl mezi přátelstvím a bezpečným vztahem.
Může terapeutická aliance selhat i u zkušeného terapeuta?
Ano. Zkušenost neznamená schopnost vytvářet spojení. Někteří terapeuti mají velmi dobrou teoretickou přípravu, ale nemají schopnost být přítomní. Někteří se vrací ke svým vlastním vzorům - a nevidí klienta. Pokud se ti terapeut zdá „nepřístupný“, „příliš formální“ nebo „nemá čas na tebe“, není to tvoje chyba. Je to neshoda. A to je v pořádku.
Co dělat, když se mi terapeut nelíbí, ale už jsem zaplatil za několik sezení?
Nemusíš pokračovat jen proto, že jsi zaplatil. Terapie není smlouva o nákupu produktu. Je to proces, který vyžaduje důvěru. Pokud se ti terapeut nelíbí, můžeš se ho zeptat: „Můžeme si promluvit o tom, proč se mi nezdá tento vztah?“ Pokud se nechce o tom bavit - hledej jiného. Tvůj pokrok je důležitější než peníze.
Jak poznám, že aliance funguje?
Když se ti v terapii začne měnit něco, co jsi si neuvědomoval. Ne jen „mám méně úzkosti“, ale „začínám rozumět, proč jsem se cítil vždycky vinný“. Když se začneš cítit svobodnější mluvit o těžkých věcech. Když se terapeut zeptá: „Co bys potřeboval, aby to bylo lepší?“ - a neřekne: „To je tvoje odpovědnost.“ To je aliance.
Je možné vytvořit silnou alianci v online terapii?
Ano. Výzkumy ukazují, že kvalita aliance v online terapii dosahuje 85-92 % úrovně osobní terapie. Klíčem není médium, ale přítomnost. Pokud terapeut naslouchá, reaguje na tón, přiznává, že něco nechápe, a neříká jen „ano, chápu“ - aliance se vytvoří. I přes obrazovku.
Napsat komentář