Kdy se vyplatí rezidenční léčba závislostí: Náklady a pokrytí pojišťovnou

Rezidenční léčba závislosti není jen další možnost terapie. Je to rezidenční léčba - celý měsíc žít v bezpečném prostředí, kde nemusíte bojovat s chtěním, s kamarády, s běžným životem, který vás lákal zpět do návyku. Ale je to i drahé. A kdo to vlastně zaplatí? Pokrytí pojišťovnou je komplikované. A ne každý, kdo to chce, to dostane. Kdy se tedy vyplatí vybrat si tuto cestu? A kdy je lepší zůstat u ambulantní léčby?

Co je vlastně rezidenční léčba?

Rezidenční léčba znamená, že pacient přesunete z domova do léčebného zařízení. Tam žije, spí, jí a pracuje na sobě celý den, každý den, několik týdnů nebo i měsíců. Není to jen „přijít na pohovor“ třikrát týdně. Je to život v terapii. Od rána do večera: skupinové sezení, individuální konzultace, psychologické testy, fyzická aktivita, výukové moduly o závislosti, výcvik odolnosti proti touze. A všechno pod dohledem odborníků - psychiatrů, psychologů, odborníků na návykové látky.

Tato forma léčby se doporučuje, když:

• Užíváte návykové látky už několik let - ne týdny nebo měsíce, ale roky
• Předchozí ambulantní léčba selhala
• Máte společné zdravotní problémy - jaterní onemocnění, deprese, úzkost, poruchy stravování
• Domácí prostředí je nebezpečné - rodina nepodporuje, přátelé užívají, není bezpečný prostor pro abstinenční období
• Je třeba detoxikace s rizikem abstinenčních příznaků - například u alkoholu nebo opioidech

Naopak, pokud jste začali užívat teprve před pár měsíci, máte stabilní rodinu, pracujete a nemáte žádné vážné zdravotní komplikace, ambulantní léčba může být úplně dostatečná.

Co stojí rezidenční léčba?

Není jednoduché najít přesné ceny. V České republice neexistuje jednotná sazba. Náklady se liší podle typu zařízení, délky pobytu a poskytovaných služeb. Většina léčebných zařízení je veřejně financovaná, ale některé jsou soukromé - a ty mohou stát až 50 000 Kč za měsíc.

Veřejné zařízení - například psychiatrická nemocnice nebo státní terapeutická komunita - může mít denní náklady kolem 1 500 až 2 500 Kč. To znamená, že za 30 dní to bude 45 000 až 75 000 Kč. Ale to neznamená, že to zaplatíte vy. Většinu hradí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).

V roce 2019 VZP utratila za léčbu závislostí přes 1,05 miliardy korun. To je nejvíce za posledních pět let. A přestože počet pacientů se drží kolem 40 000, náklady rostou - o čtvrtinu za pět let. To znamená, že léčba je stále dražší. Proč? Protože se zvyšuje počet lidí s komplexními potřebami - závislosti spolu s duševními poruchami, chronickými onemocněními, sociálními problémy.

Kdo to hradí a jak?

Základní pravidlo: pokud jste pojištěný veřejnou zdravotní pojišťovnou (VZP, Česká zdravotní pojišťovna, atd.), můžete požádat o pokrytí rezidenční léčby. Ale není to automatické. Musíte splnit podmínky stanovené Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Nejdůležitější podmínky:

• Pacient musí mít diagnostikovanou závislost podle mezinárodních kritérií (např. ICD-10)
• Léčba musí být provedena v zařízení, které má smlouvu se zdravotní pojišťovnou
• Pacient musí spolupracovat - chodit na plánované schůzky, nepřestávat s léčbou, nepřijít pod vlivem látek
• Neexistuje čekací doba pro závislost - v rozdílu od některých jiných nemocí

Pojišťovna hradí většinu nákladů, ale ne všechny. V některých případech může být nutná spoluúčast - například pokud je léčba poskytována v soukromém zařízení, které má vyšší cenu, než je stanovená sazba pojišťovny. V takovém případě můžete mít rozdíl 5 000 až 15 000 Kč za měsíc.

Substituční léčba (např. Suboxone) je také hrazená, ale pouze pokud je předepsána lékařem s odborností v návykových nemocích a poskytována v zařízení se smlouvou. Pacient si lék nevyzvedává v lékárně - pojišťovna ho účtuje přímo léčebnému zařízení.

Rezidenční vs. ambulantní léčba - co je lepší?

Ambulantní léčba znamená, že přijíždíte do zařízení, děláte terapii a pak odcházíte domů. To může být:

• Pravidelné pohovory s psychologem (např. jednou týdně)
• Denní stacionář - přicházíte každý všední den od 8:00 do 16:00, jste v terapii celý den, ale večer jdete domů

Rezidenční léčba je intenzivnější. Výhody:

• Žijete ve světě bez přístupu k návykovým látkám
• Nemusíte se snažit odolávat v prostředí, kde jste dříve užívali
• Máte 24hodinovou podporu - když vás přepadne touha, je tu někdo, kdo vám pomůže
• Je to strukturované - nemusíte se rozhodovat, co dělat, když máte volno

Ambulantní léčba má ale také své výhody:

• Můžete zůstat v práci nebo ve škole
• Učíte se abstinovat ve skutečném životě - ne v izolaci
• Je levnější - pro pojišťovnu i pro vás
• Neodtrhává vás od rodiny a přátel - což může být podpora

Rezidenční léčba se vyplatí, když vaše závislost je vážná, když jste už to zkusili a selhali, nebo když vaše domácí prostředí je nebezpečné. Ambulantní léčba je dobrá, pokud máte silnou podporu, jste motivovaní a nemáte těžké fyzické nebo duševní komplikace.

Co se stane, když pojišťovna odmítne?

Ne všichni, kdo žádají, dostanou povolení. Pokud pojišťovna odmítne, můžete podat odvolání. Je to proces, který může trvat týdny. Většina lidí neví, že mají právo na odvolání. A mnoho léčebných zařízení má svého sociálního pracovníka, který vám pomůže s přípravou odvolání.

Pokud máte nízký příjem, můžete se obrátit i na obec nebo neziskové organizace, které poskytují finanční pomoc na léčbu. Některé charitativní instituce mají programy na hrazení spoluúčasti nebo i celé léčby.

Neztrácejte čas. Pokud jste rozhodnutí, že chcete změnit život, nečekáte na „ideální čas“. Rezidenční léčba není luxus - je to záchrana. A pokud máte možnost, využijte ji. Čekací doby v veřejných zařízeních se mohou protáhnout na několik měsíců. Nečekáte na to, až vás „někdo vybírá“. Začněte s žádostí hned.

Co dělat, když nevíte, co vybrat?

Nemusíte to řešit sami. Kontaktujte:

• Centrum pro závislosti ve vašem kraji - poskytují bezplatné poradenství
• Všeobecnou zdravotní pojišťovnu - zeptejte se na seznam zařízení se smlouvou
• Svého lékaře nebo psychiatra - oni mohou vydávat doporučení pro rezidenční léčbu

Neexistuje univerzální odpověď. Ale existuje jedna pravda: když užíváte návykovou látku tak dlouho, že vaše tělo i mysl už na ni reagují jako na životní potřebu - potom je rezidenční léčba nejlepší šancí na opravu. Ne na „vyléčení“. Ale na přežití. Na to, abyste si znovu získali život.

Je rezidenční léčba jen pro alkoholiky?

Není. Je pro všechny závislosti: alkohol, opiáty, amfetaminy, kokaín, narkotiky, i hraní hazardních her. V posledních letech roste počet lidí, kteří hledají léčbu pro závislost na internetu, pornografii nebo hrách. A tyto případy jsou často přehlíženy - protože „není to fyzická závislost“. Ale psychologická závislost může být stejně ničivá.

Státní ústav pro kontrolu léčiv už nyní zahrnuje i „chování závislosti“ v některých případech. Pokud máte diagnózu a lékař doporučí rezidenční léčbu, může být i tato forma hrazená.

Co se stane po léčbě?

Léčba nekončí, když opustíte zařízení. To je největší chyba lidí - myslet, že „vyléčení“ je konec. Ve skutečnosti je to začátek. Většina lidí potřebuje alespoň rok podpory - individuální terapie, skupinové setkání, podpora rodiny.

Rezidenční léčba vám dá nástroje. Ale ty musíte používat každý den. Bez toho se riziko relapsu zvyšuje. Proto je důležité mít plán na pokračování - a pojišťovna vám může pomoci i s tím. Mnoho zařízení má programy na návrat do domova, na vedení života bez návyku.

Nečekáte na to, až vás „někdo vybírá“. Pokud se cítíte, že už to nezvládáte sami - začněte. První krok není závazný. Stačí telefonát. Stačí žádost. A pak už se věci začnou pohybovat. Rezidenční léčba není koncem. Je to začátek nového života. A ten stojí za to.