When working with muzikoterapie, metoda, která využívá hudební zvuky, hraní na nástroje nebo poslouchání hudby k podpoře duševního zdraví. Also known as hudební terapie, it využívá přirozenou schopnost lidského mozku reagovat na rytmus, melodii a harmonii – a to bez potřeby mluvit nebo rozumět slovům. Tato metoda není jen o poslouchání písní. Je to aktivní proces, kde terapeut a klient společně vytvářejí zvuky – buď hraním, zpěvem, nebo dokonce jen tlapáním na stůl. Muzikoterapie není zaměřená na to, aby jste se stali hudebníky. Je o tom, aby jste se znovu naučili slyšet sebe sama.
Muzikoterapie je často používána u lidí, kteří prožili trauma, hluboké psychické zranění, které zůstává uložené v těle a nesložitě vystupuje ve formě nočních můr, úzkosti nebo odstupu od světa. Když slova selhávají, hudba mluví. Někdo, kdo nemůže říct, co ho trápí, může náhodně začít hrát na buben a přitom vyjádřit hrůzu, kterou nemá slova. Někdo jiný se může připojit k pomalé melodii a najít v ní klid, který mu chyběl měsíce. Muzikoterapie nevyžaduje, abyste měli nějaký hudební vzdělání – stačí, když jste člověk. A když jste přesvědčení, že jste „neumíte zpívat“, tak to je přesně ten, kdo by měl zkusit. Věda ukazuje, že i nejjednodušší zvuky mohou ovlivnit úroveň kortizolu, srdeční frekvenci a aktivitu v oblastech mozku, které se starají o bezpečí a spojení.
Při úzkosti, stavu, kdy mozek je trvale připravený na ohrožení, i když žádné neexistuje muzikoterapie pomáhá přerušit ten neustálý běh myšlenek. Když se začnete soustředit na tón, který vytváříte, nebo na dech, který vás provází při hraní, váš mozek se přepne z režimu „vyřešit všechno“ do režimu „být tady a teď“. To je přesně to, co potřebujete, když vás stres drží v šedivém nekonečném cyklu. A když se někdo zpívá sám, nebo si hraje na kytaru v tichosti, není to jen odpočinek – je to akce, která mu říká: „Ty jsi tu. A to je dost.“
Muzikoterapie se také používá u lidí s poruchami příjmu potravy, autismem nebo po ztrátě blízkého. Je to metoda, která neříká, co máte cítit. Dovoluje vám cítit to, co opravdu cítíte – a najít v tom smysl. V Česku se tento přístup pomalu rozšiřuje, ale stále je mnoho lidí, kteří o ní ani nevědí. V této sbírce najdete články, které vám ukážou, jak může hudba pomoci při traumatu, jak se může měnit vztah k vlastnímu tělu prostřednictvím zvuků, a proč některé osoby najdou v hraní na nástroj první místo, kde se cítí bezpečně. Nejde o zázrak. Je to o tom, jak zvuky, které jsou v nás od narození, mohou pomoci znovu najít sebe sama.
Arteterapie a muzikoterapie pomáhají lidem, kteří nemohou mluvit. Když pomáhá obraz a kdy hudba? Zjistěte, proč arteterapie je lepší pro děti s autismem a demencí, zatímco muzikoterapie lépe pomáhá s bolestí a sociálními poruchami.
Číst více
