Psychické zdraví školáků je psychické zdraví školáků, soubor emocionálních, sociálních a chovatelských dovedností, které umožňují dítěti fungovat ve škole, doma a ve společnosti. Also known as duševní zdraví dětí, it je stejně důležité jako fyzické zdraví — jen ho nikdo nevidí. V Česku každý druhý dítě ve věku 6–16 let zažívá alespoň jednu formu emocionální potíže — dětská úzkost, pocit neustálého napětí, strachu z hodnocení, školy nebo spolužáků je nejčastější. Každé třetí dítě trpí dětskou depresemi, pocitem beznaděje, ztrátou zájmu o hry, školu nebo přátele. A nejhorší? Většina z nich to skrývá.
Škola není jen místo, kde se učí matematika. Je to prostředí, které buď podporuje duševní stabilitu, nebo ji ničí. škola a duševní zdraví, vztah mezi vzdělávacím systémem a emocionálním stavem dětí je přímý. Přetížené děti, které se bájí chybovat, nebo děti, které nejsou slyšené, se rychle vyčerpávají. A když se někdo v třídě nezúčastňuje, neodpovídá, nebo se zavírá — není to lenost. Je to signál. Rodiče často přemýšlejí: „To je jen fáze.“ Ale fáze, která trvá roky, už není fáze. Je to křik o pomoc.
Prevence není něco, co děláte, až když se dítě zhroutí. Je to každodenní práce — jak doma, tak ve škole. Jak poznat, kdy dítě potřebuje jen poslechnutí, a kdy odbornou pomoc? Kdo může vydávat doporučení na psychoterapii? Kdy je vhodné zapojit rodinnou terapii? A proč některé školy přesunují pauzy na začátek dne — a proč to funguje?
V této sbírce najdeš praktické odpovědi. Od toho, jak se změnila role učitele v podpoře duševního zdraví, přes to, jak rodiče mohou mluvit s dítětem o úzkosti, až po to, jak funguje terapie v primární péči pro děti. Nejsou tu teorie. Jsou tu konkrétní kroky, které mohou změnit život dítěte už zítra.
Národní monitoring duševního zdraví v ČR odhalil alarmující údaje: 40 % žáků má příznaky deprese, dospělí trpí stigmatizací a nedostatkem služeb. Data ukazují, že systém potřebuje okamžitou reformu.
Číst více
