Emoční dysregulace při ADHD: Jak psychoterapie pomáhá řídit pocity

2 února 2026
Natasha Williams

U dospělých s ADHD se často říká, že hlavní problém není nesoustředěnost nebo hyperaktivita, ale emoční dysregulace. To znamená, že malá věc - jako zpoždění na schůzku, kritika na práci nebo hlasné hovory v kavárně - může vyvolat emoční bouři, která trvá hodiny, někdy celé dny. Pocity se přehánějí: od hněvu přes zármutek až k pocitu, že jste „příliš citliví“ nebo „nevlastní“ své vlastní emoce. A tohle je ten skrytý boj, který většina lidí nevidí, ale který ničí vztahy, kariéru a sebevědomí.

Co je emoční dysregulace a proč ji ADHD způsobuje?

Emoční dysregulace není jen „být naštvaný“. Je to systémová porucha v tom, jak mozek zpracovává a ukládá emoce. U lidí s ADHD je přední kůra - oblast odpovědná za sebekontrolu, plánování a regulaci působení - slabější. To znamená, že když se objeví emocionální podnět, mozek nemá dostatečnou „brzdu“. Emoce se vypouští přímo, bez filtrace. A poté je těžké se zase uklidnit. Studie z roku 2022 ukazují, že až 70 % dospělých s ADHD trpí významnou emoční dysregulací. To je více než polovina.

Nejde o „přehnanou reakci“. Je to neurologický deficit. Když někdo s ADHD řekne: „Nemůžu si to prostě nechat ležet“, nemá na mysli, že je „hodně citlivý“. Má na mysli, že jeho mozek nemá nástroje, které by mu umožnily zpomalit reakci. A to je důvod, proč léky, které pomáhají se soustředěním, často nestačí na problémy s emocemi. Podle dr. Evy Musilové z Ústavu postgraduálního vzdělávání v psychologii: „Léky řeší jen 30-40 % problémů s emocemi u ADHD. Psychoterapie může pokrýt až 70 % potřeb.“

Co dělá psychoterapie, co léky ne?

Psychoterapie není o tom, „přemýšlet o svých problémech“. Je o tom, naučit se konkrétní dovednosti, které fungují jako „emoční brzdy“. Existují dva hlavní přístupy, které se ukázaly jako nejúčinnější: dialektická behaviorální terapie (DBT) a kognitivně behaviorální terapie (KBT) upravená pro ADHD.

DBT byla vyvinuta pro osobní poruchy identity, ale ukázala se jako skvělá pro ADHD. Její síla je v okamžité regulaci. Má čtyři moduly: mindfulness, tolerance nepříjemných emocí, emoční regulace a dovednosti vztahů. Nejznámější technika je TIPP: Teplota (teplá sprcha nebo studená obklad), Intenzivní cvičení (rychlé běhání na místě), Předcházení (dýchání do rukou), Párování (např. poslech hlasné hudby, která vás uklidní). Podle měření s biofeedbackem tyto techniky mohou snížit intenzitu emoční reakce o 40-60 % během pěti minut.

KBT se zaměřuje na myšlenky. Lidé s ADHD mají často automatické negativní předpoklady: „Zase jsem to zničil“, „Všichni mě nenávidí“, „Jsem ztracený“. KBT učí tyto myšlenky identifikovat, zpochybňovat a nahrazovat realističtějšími. Například: místo „Zase jsem to zničil“ se řekne: „Tentokrát jsem se ztratil, ale věděl jsem, že to bude těžké, a připravil jsem si náhradní plán.“

Co je lepší? DBT má vyšší účinnost při akutních výbuchách - 78 % pacientů hlásí zlepšení. KBT je lepší pro dlouhodobou změnu myšlenkových vzorců - 65 % úspěšnost. Ale nejlepší výsledky má kombinace: 82 % lidí v jedné studii z Pražské vysoké školy psychosociálních studií (2024) hlásilo zlepšení v partnerských vztazích po šesti měsících hybridní terapie.

Co se děje na prvních týdnech terapie?

Nikdo nečeká, že se naučíte řídit emoce za dva týdny. První čtyři až osm týdnů jsou nejtěžší. Je to jako učit se jezdit na kole - nejprve padáte, pak se bojíte, pak si říkáte, že to nepůjde. Ale pak se to zpříjemní.

Uživatelka „Lucie_34“ z fóra ADHD strategie popisuje: „Po šesti měsících DBT jsem snížila počet emočních výbuchů z 15-20 týdně na 2-3. Ale první dva měsíce byly extrémně frustrující.“ Proč? Protože terapie vyžaduje konzistentní trénink. Každý den. I když jste unavení. I když vás to nebaví. I když máte pocit, že to „neváží“.

První krok je často jednoduchý: STOP. Zastavit. Dechnout. Pozorovat. Pokračovat. Než reagujete, uděláte čtyři věci. To zní triviálně, ale u lidí s ADHD to může změnit celý den. Když se začnete ptát: „Co právě cítím?“, „Kde to cítím v těle?“, „Je to hněv nebo strach?“, začínáte získávat kontrolu.

Problém je, že 62 % pacientů hlásí, že jim chybí motivace k pravidelnému tréninku. A 55 % se potýká s tím, že dovednosti se nezobrazují v reálném životě - třeba ve firmě nebo při rozhovoru s partnerem. Řešení? Aplikace. MoodTools nebo DBT Diary Card umožňují denně zaznamenávat emoce, triggery a použité techniky. Studie z roku 2021 ukazuje, že takové aplikace zvyšují přídržnost terapie o 35 %.

Terapeut a pacient spolu sedí, ukazují na techniky TIPP, zatímco emocionální kousky jsou sbírány do klidné krabice.

Kdo může pomoci? A kde najít terapeuta?

V Česku je problém s dostupností. Podle dat České lékařské komory z roku 2022 je zde pouze 37 certifikovaných terapeutů specializujících se na ADHD a emoční dysregulaci. Průměrná čekací doba na první sezení je 6-9 měsíců. Náklady na jedno sezení se pohybují mezi 1 200 a 2 000 Kč - a veřejné zdravotní pojištění to pokrývá jen 12 %.

Nejčastější přístup je KBT (65 % terapeutů), pak DBT (25 %) a jejich kombinace (10 %). Pokud hledáte terapeuta, nechte se vést tímto:

Hledejte název „specializace na ADHD“ nebo „emoční dysregulace“.
Požádejte o konkrétní metodu: „Používáte DBT, KBT nebo hybridní přístup?“
Poptejte se po průběhu terapie: „Kolik sezení trvá? Jak se měří pokrok?“
Zajistěte, aby terapeut rozuměl, že ADHD není jen „nepozornost“ - že je to porucha exekutivních funkcí.

Naštěstí se věc mění. Ministerstvo zdravotnictví v roce 2022 zahájilo projekt „ADHD pro dospělé“, který má vyškolit 100 nových terapeutů do roku 2025. Evropská federace pro ADHD předpokládá, že počet specializovaných terapeutů v Česku vzroste na 150 do roku 2025. To by snížilo čekací dobu na 2-3 měsíce.

Co dělat, když nemůžete najít terapeuta?

Nemusíte čekat půl roku. Můžete začít hned.

Učte se sami: Knihy jako „Jak zklidnit bouři emocí“ od Sheri Van Dijk jsou přehledné a praktické. Nejsou náhradou terapie, ale mohou být prvním krokem.
Pracujte s rodinou: Podle Mgr. Michaely Petráskové z CDR-Akeso je účinnost terapie 2,3x vyšší, když se zapojí blízcí. Učte svého partnera, rodiče nebo kamaráda, jak rozpoznat, kdy jste na pokraji výbuchu. Co říct? Co neříct? Jak pomoci, aniž byste se cítili „kontrolováni“?
Používejte techniky denně: Každý den si vyberte jednu techniku - třeba TIPP nebo STOP. Zaznamenejte, kdy to fungovalo. Neříkejte si: „To jsem zvládl.“ Říkejte si: „To jsem zvládl. A teď to zkusím znovu.“
Společenství pomáhá: Fóra jako ADHD strategie nebo česká sekce Redditu jsou neocenitelná. Nejste jediný, kdo se cítí takhle. A nejste jediný, kdo to zvládl.

Skupina lidí v parku drží karty s emocemi, jeden pomáhá druhému, nad nimi se objevuje jemný AI návrh 'Zkus TIPP'.

Co se mění v Česku - a proč to důležité je?

V roce 2023 byla emoční dysregulace přidána jako samostatný symptom do českých diagnostických kritérií ADHD podle DSM-5-TR. To je větší změna, než se zdá. Znamená to, že lékaři už nemohou říct: „To je jen náladovost.“ To je diagnóza. A diagnóza znamená, že se to začne léčit.

Na Pražské vysoké škole psychosociálních studií se právě vyvíjí první český protokol pro DBT specifický pro ADHD. To znamená, že v budoucnu budou terapeuti mít jasný návod, jak pracovat s lidmi s ADHD - ne jen obecně s emocemi, ale s těmi, které jsou způsobené neurologickým rozdílem.

Prof. Martin Bareš z 2. lékařské fakulty UK říká: „Aplikace s umělou inteligencí, které detekují emoční vzorce, mohou zvýšit efektivitu terapie o 30 %. Ale musí být přizpůsobeny specifickým potřebám ADHD.“ To znamená, že v budoucnu budete možná moci používat aplikaci, která vás upozorní: „Tady se začínáš rozčílit. Zkus TIPP.“

Největší riziko? Peníze. Pokud veřejné pojištění nezačne pokrývat alespoň 50 % nákladů, bude psychoterapie pro ADHD dostupná jen pro ty, kdo si ji mohou dovolit. A to je největší nespravedlnost. Emoční dysregulace ničí kariéry, vztahy, zdraví. A může být zvládnutá. Ale jen pokud se k ní přistupuje jako k léčitelnému stavu - ne jako k „osobní slabosti“.

Co můžete udělat dnes?

Nemusíte čekat na terapeuta. Nebo na peníze. Nebo na změnu systému.

Na dnešní den si vyberte jednu techniku: TIPP nebo STOP.
Příští týden si zaznamenejte tři případy, kdy jste se rozzlobili. Co se před tím stalo? Co jste cítili v těle? Co jste si řekli?
Příští měsíc si najděte jednoho člověka - partnera, kamaráda, rodiče - a řekněte mu: „Mám problém s emoční regulací. Když se začnu rozčílit, potřebuji, abys mi řekl: ‚Zastav. Dechni.‘“

Emoční dysregulace není vaše vada. Je to neurologický výzva. A jako každá výzva - se dá překonat. Ne rychle. Ne jednou. Ale postupně. Každý den. Malým krokem. A každý krok je vítězství.