Psychoterapie v primární péči: Jak psycholog a lékař spolupracují, aby vám pomohli dříve a lépe

Stojíte v ordinaci u svého praktického lékaře kvůli bolestem v zádech. Vypadáte unaveně, odpovídáte krátce, nechcete se bavit. Lékař se na vás podívá a řekne: „Máte možnost se podívat na psychologa. Můžeme to zařídit hned.“ Nejde o náhodu. Tohle už není výjimka - v Česku se stává běžnou praxí, že lékaři a psychologové pracují spolu, aby vám pomohli psychoterapie v primární péči. Nejde o to, že vaše bolesti jsou „jen v hlavě“. Jde o to, že tělo a mysl nejsou oddělené. A když se jedno naruší, druhé to hned cítí.

Co vlastně znamená psychoterapie v primární péči?

Primární péče je to, co znáte - vaše ordinace u praktického lékaře. To je první místo, kam jdete, když se necítíte dobře. A teď se tam můžete dostat i k psychologovi. Ne musíte nejdřív jít k psychiatrovi, pak čekat týdny na terapeuta, pak se snažit najít někoho, kdo je schválený pojišťovnou. Všechno se děje v jednom místě. Lékař vás pozná, ví, jak jste v posledních měsících, a když si všimne, že se vám daří horší než dřív, může vás přesměrovat k psychologovi, který sedí v téže budově nebo v sousední místnosti. Tento model začal růst od roku 2015 a dnes funguje v 117 ordinacích po celé Česku.

Proč to má smysl? Protože 82 % lidí preferuje doporučení od svého lékaře, než aby sami hledali terapeuta na internetu. Když vás lékař pošle, víte, že to není náhodné. Víte, že to má smysl. A nejde jen o rychlost - jde o důvěru. Když vás někdo, koho znáte a komu důvěřujete, pošle k psychologovi, necítíte se jako „blázen“ nebo „slabý“. Cítíte se jako člověk, který potřebuje pomoc - a to je první krok k uzdravení.

Kdo může poskytovat psychoterapii v primární péči?

Není každý psycholog vhodný. Nejde jen o titul. Ministerstvo zdravotnictví stanovilo přesné podmínky. Psycholog, který pracuje v primární péči, musí mít:

• pětiletý výcvik v klinické psychologii,
• minimálně 500 hodin terapeutické praxe,
• 100 hodin vlastní individuální terapie,
• 80 hodin supervize od zkušenějšího kolegy.

Tyto požadavky jsou zapsané v Metodickém pokynu č. 12/2019. To znamená, že když vás lékař pošle k psychologovi, můžete být jistí - ten, koho vám doporučí, je kvalifikovaný. Ať už jde o úzkost, deprese, stres nebo problémy ve vztazích - tito terapeuti mají nástroje, které fungují. Nejde o „hovory“, jde o vědecky ověřené metody, které se používají v klinické praxi.

Nezapomeňte: ne každý, kdo se jmenuje „psycholog“, splňuje tyto kritéria. Pokud chcete být jistí, zeptejte se, zda je terapeut registrován v adresáři České asociace pro psychoterapii (ČAP). Tam jsou jen ti, kdo splňují tyto vysoké standardy. Více než 68 % ordinací využívá právě tyto terapeuty.

Co se děje při první návštěvě?

Nechcete se bát. Nejde o to, že vás někdo „vyšetřuje“. První sezení je jako rozhovor - klidný, bez tlaku. Psycholog se vás zeptá:

• Co vás trápí?
• Jak se to projevuje ve vašem těle - spánek, apetit, bolesti?
• Jak to ovlivňuje vaši práci, vztahy, každodenní život?

Pak vám vysvětlí, jak funguje terapie. Neexistuje jedna metoda - někdo pracuje s kognitivně-behaviorálním přístupem, jiný s přístupem zaměřeným na pocity, jiný s příběhy a metaforami. Důležité je, že vám pomůže pochopit, proč se cítíte, jak se cítíte. A pak společně vymyslíte plán - kolik sezení budete potřebovat, jaké cíle máte, jak budete vědět, že se věci zlepšují.

Ve většině případů se jedná o 6-10 sezení. To není málo - to je dost na to, aby se změnila vaše přístup k problému. Více než 37 % pacientů v ordinacích, kde je terapie integrována, dosáhlo lepších výsledků než ti, kteří šli k terapeutovi sami. Proč? Protože se začalo dříve. Protože se to dělo v kontextu celkového zdraví. Protože vás někdo nepřenechal sám se sebou.

Kdo to platí a kolik sezení dostanete?

Nejlepší část: sezení platí pojišťovna. Pokud jste pojištěni u VZP, OZP, ZPMVČR nebo ČPZP, máte nárok na až 10 sezení ročně bez toho, aby vás lékař musel schvalovat jedno po druhém. To je novinka z roku 2020 - a díky ní se můžete obrátit na psychologa, aniž byste museli přemýšlet o penězích.

Průměrná sazba za sezení je 650 Kč - to je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Neplatíte nic. Neplatíte ani výpisy, ani doporučení. Všechno je pokryto. Ale je důležité vědět: toto platí jen pro poruchy, které spadají do kategorií F00-F99 podle ICD-10 - tedy úzkostné poruchy, depresivní poruchy, stresové reakce, poruchy spánku, některé závislosti. Neplatí pro těžké psychózy nebo poruchy osobnosti - tam je potřeba specializovaná péče.

Od roku 2025 by mělo být počet hrazených sezení zvýšen na 12. To je krok vpřed. Ale stále je to málo pro lidi s chronickými obtížemi. Mnoho lidí, kteří začali terapii, muselo ukončit po 10 sezeních, protože neměli peníze na pokračování. To je jedna z největších chyb tohoto systému - je skvělý pro začátek, ale ne pro dlouhodobou podporu.

Proč to funguje lépe než tradiční systém?

Před deseti lety jste museli:

1. jít k lékaři kvůli bolesti hlavy,
2. lékař vás pošle k psychiatrovi,
3. čekat 3-4 měsíce na první návštěvu,
4. psychiatr vás pošle k psychoterapeutovi,
5. čekat dalších 2-3 měsíce.

Celkem: 142 dní čekání. A během toho se vám situace zhoršovala.

Dnes? Lékař vás pošle k psychologovi v téže budově. První sezení máte za 1-2 týdny. Průměrně 28 dní. To je rozdíl mezi tím, když se vám něco zhorší, a když se vám něco opraví.

Nejen to - v ordinacích, kde je terapie integrována, je o 42 % nižší pravděpodobnost, že pacient bude hospitalizován během následujícího roku. To není jen „dobře se cítím“. To je o tom, že se vyhnete krizi. O tom, že se neztratíte v systému. O tom, že se neztratíte v sobě.

Co nefunguje a proč?

Není to dokonalý systém. A to je důležité říct. Více než 70 % ordinací stále spoléhá na ústní komunikaci nebo papírové záznamy. Neexistuje jednotný elektronický systém, který by umožňoval lékaři a psychologovi bezpečně sdílet informace. To znamená, že někdy se psycholog musí ptát: „Co vám lékař řekl?“ A to je zbytečné. To je ztráta času, ztráta důvěry.

Od září 2024 se začíná zavádět elektronický systém, který umožní anonymizované sdílení dat. To je velký krok. Ale ještě nejsou všechny ordinace připravené. A někteří lékaři nemají dostatečnou přípravu na rozpoznání psychických obtíží. Podle České lékařské komory to může vést k chybným doporučením - nebo k tomu, že někdo, kdo potřebuje psychiatra, dostane jen psychologa.

Ještě větší problém je nedostatek terapeutů. V Česku je potřeba 4 500 kvalifikovaných psychologů pracujících v primární péči. Dnes je jich 1 850. To znamená, že v některých oblastech už teď čekáte 6 měsíců na první návštěvu. A to i v rámci primární péče. To je nesmysl.

Co můžete dělat, abyste využili tuto službu?

1. Pokud se necítíte dobře - nejen tělesně, ale i emocionálně - neváhejte to říct lékaři. Neříkejte: „Je to jen stres.“ Řekněte: „Cítím se vyčerpaný, nemůžu spát, mám úzkost.“ Lékař to pozná.

2. Pokud vás pošle k psychologovi, zeptejte se: „Je ten psycholog registrován v ČAP?“ Pokud ne, požádejte o doporučení někoho jiného. Kvalita má význam.

3. Nezanechávejte terapii po 10 sezeních jen proto, že „to je všechno, co platí“. Pokud potřebujete více, mluvte s terapeutem. Možná najdou způsob, jak pokračovat s nižšími náklady, nebo se přesunout na jiný model.

4. Podívejte se na MedickeInfo.cz - je to bezpečná platforma, kterou některé ordinace už používají. Tam se můžete dozvědět, které ordinace v okolí mají psychologa.

Co se bude dít v budoucnosti?

Ministerstvo zdravotnictví chce, aby do roku 2025 bylo 70 % všech ordinací praktických lékařů zapojeno do tohoto systému. To je ambiciózní cíl. A pokud se to podaří, změní to zdravotnictví v Česku navždy. Změní to to, jak se k psychickému zdraví přistupuje - ne jako k něčemu, co je „vedlejší“, ale jako k základní součásti celkového zdraví.

Od roku 2025 by mělo být zvýšeno počet hrazených sezení na 12. A v létě 2024 by měl být předložen zákon o psychoterapii, který by stanovil jednotné standardy pro všechny terapeuty - ať už pracují v primární nebo specializované péči. To je to, co chybělo. Až to bude, nebude potřeba se ptát: „Je to legitimní?“ - protože všechno bude jasné.

Nejde o to, že psychoterapie je „náhrada“ za léky. Jde o to, že je doplňkem. A někdy - často - je to to, co potřebujete, abyste se znovu cítili jako vy sami.