Stabilizační dovednosti před EMDR: Jak vytvořit bezpečné kotvy a vnitřní zdroje pro terapii PTSD

Než se začne zpracovávat trauma, musíte nejdřív zjistit, že jste v bezpečí. To není jen poezie - to je základ každé úspěšné EMDR terapie. Mnoho lidí si myslí, že EMDR je o tom, jak rychle přijít k vzpomínkám a „přežít“ je. Ale pravda je jiná: stabilizační dovednosti jsou ten základ, bez kterého se celá terapie může obrátit proti vám. Pokud nemáte kde se zastavit, když se vzpomínka začne hroutit, nezpracujete trauma - zopakujete ho.

Proč stabilizace není jen „příprava“ - je to jádro terapie

Představte si, že chcete opravit dům, ale nemáte žádný nástroj, nevíte, kde je vypínač elektrické energie a nevíte, jak se chovat, když se začne dům hroutit. To je, co se děje, když se začne EMDR bez stabilizace. Klienti, kteří přijdou s komplexním traumatem, často nemají vnitřní „bezpečný prostor“. Každá vzpomínka je jako výbuch - nejsou schopni říct: „Tohle je minulost, já jsem teď v bezpečí.“

Podle českých klinických studií z roku 2023 je až 65 % úspěchu celé EMDR terapie závislé na kvalitě této první fáze. Nejde o to, kolik se „prožije“ v terapii. Jde o to, kolik se klient naučí zastavit to, co ho přemáhá. Bezpečné kotvy a vnitřní zdroje nejsou doplňkové techniky - jsou to základní nástroje, které vám umožňují zůstat přítomným, i když se kolem vás hroutí minulost.

Co jsou bezpečné kotvy a jak je vytvořit

Bezpečná kotva je vnitřní místo, kde se vaše tělo a mysl mohou zastavit. Není to představa o pláži nebo horách - to je příliš obecné. Je to něco, co funguje pro vás. Může to být koutek dětského pokoje, kde jste měli čaj s babičkou. Může to být hlas, který vás někdy uklidnil. Může to být pocit teplé deky, kterou máte doma.

Vytváření bezpečného místa probíhá ve čtyřech krocích:

  1. Vytvořte detailní obraz - nejen to, jak to vypadá, ale co slyšíte, číháte, cítíte. Když jste v tomto místě, jaký je teplota vzduchu? Jaký je zvuk? Jak se cítí podlaha pod nohama?
  2. Připojte tělesný pocit - když se představíte v tomto místě, co se děje ve vašem těle? Zatěžujete se? Zklidňujete se? Cítíte teplo v hrudi? To je klíčové. Tělo musí vědět, že tohle je bezpečí.
  3. Procvičujte to doma - nejen v terapii. Každý den 5 minut. V kuchyni, v autobuse, před spaním. Nechte tělo naučit se, že toto místo je reálné.
  4. Upravujte ho - když se něco změní, změňte i místo. Přidejte nový zvuk, nový předmět. Bezpečné místo není fixní - je živé.
Podle průzkumu na portálu Rodinná síť (2023) 82 % klientů, kteří pravidelně procvičovali bezpečné místo, řeklo, že se jim podařilo přežít první sezení s traumatickou vzpomínkou - jen proto, že věděli, že mohou kdykoliv „přejít“ do tohoto místa.

Trezor: Když je příliš moc, zavřete dveře

Jedna z nejúčinnějších technik, kterou české terapeutky používají u dětí i dospělých, je technika trezoru. Je to myšlenková schránka, kam můžete uložit všechno, co je příliš těžké na teď. Neodstraňujete to - jen ho odložíte.

Jak to funguje:

  • Představte si pevný trezor - kovový, dřevěný, zrcadlový, s klíčem nebo kódem. Co vás uklidňuje?
  • Představte si, že berete vzpomínku, emoci nebo obraz a dáváte ho do trezoru.
  • Zavřete dveře. Zajistěte je. Můžete přidat zámek, hlas, nebo dokonce vlastní „signál“ - třeba třikrát zaklepat na dveře.
  • Řekněte si: „Tohle je teď v trezoru. Můžu ho otevřít, až budu připraven.“
Tato technika je zvláště silná u lidí, kteří se cítí „přetížení“ - třeba u dětí, které se bojí písemek, nebo u dospělých, kteří se strachují z emocí, které se objeví v terapii. V jednom případě z fóra Terap.io (říjen 2023) klientka řekla: „Bez trezoru bych nebyla schopná přežít první sezení. Věděla jsem, že můžu kdykoliv zavřít dveře.“

Osoba zavírá dřevěný trezor s důmyslnými výřezy, kde jsou uloženy traumatické vzpomínky.

Uklidňující dýchání - nejjednodušší, ale nejvýkonnější kotva

Nikdy nezapomeňte na dýchání. Když se objeví trauma, tělo přepne do režimu „boj nebo útěk“. Srdce buší, dýchání je povrchové, svaly se napínají. Uklidňující dýchání je jediná technika, která přímo ovlivňuje autonomní nervový systém.

Zkuste toto:

  1. Vdechněte pomalu čtyři sekundy - přes nos.
  2. Zadržte dech dvě sekundy.
  3. Vydechněte šest sekund - přes ústa.
  4. Zadržte dvě sekundy.
  5. Opakujte 5x.
Tento vzorec (4-2-6-2) je navržený tak, aby přesně zpomalil srdeční frekvenci a aktivoval parasympatikus - část nervového systému, která říká tělu: „Všechno je v pořádku.“

Podle českých terapeutů je tento jednoduchý postup nejčastější „záchrannou technikou“ u klientů s disociací. Stačí 30 sekund, aby se člověk vrátil do přítomnosti.

Co dělat, když „bezpečné místo“ nefunguje?

Někteří lidé - zejména ti s raným dětským traumatem - nemohou vůbec představit bezpečné místo. To není selhání. To je signál, že jejich mozek ještě neví, co bezpečí je.

V takových případech se používají jiné přístupy:

  • Více smyslů - místo jen vizuálního obrazu přidejte zvuk (např. šum deště), hmat (pocit teplé látky), či vůni (pach vánku nebo čaje).
  • Externí zdroje - místo imaginace použijte skutečný předmět: kámen v kapse, pohled na rostlinu, hlas nahrávky.
  • Stažení do těla - zaměřte se na to, kde v těle cítíte klid. Třeba v rukou, v břiše. Představte si, že tam proudí teplý světlo.
Podle průzkumu Vycviky.cz (2023) 18 % klientů potřebovalo více než pět sezení, než vytvořilo funkční bezpečné místo. To je normální. Nejde o to, jak rychle to vymyslíte. Jde o to, abyste ho měli, když ho budete potřebovat.

Proč někteří terapeuti stabilizaci přeskakují - a proč to škodí

Podle dat Asociace psychoterapeutů ČR (2023) pouze 38 % certifikovaných EMDR terapeutů v Česku plně dodržuje stabilizační fázi. 62 % ji zkracuje nebo přeskakuje - často kvůli časovým tlakům, nákladům nebo vlastní nejistotě.

Ale výsledky jsou jasné: podle analýzy 120 kazuistik z Terap.io (2023) přeskakování stabilizační fáze zvyšuje riziko terapeutického selhání o 25 %. Co to znamená? Klient se vrátí, ale nezlepší se. Nebo se zhorší - protože trauma bylo „rozbaleno“ bez základu, který by ho udržel.

Prof. Jan Prášek z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze říká: „Bez stabilizace není EMDR terapie - je to retraumatizace.“

Osoba dýchá klidně, kolem ní se objevují symboly klidu, zatímco chaos kolem ní mizí.

Kdo by měl mít stabilizaci jako první krok?

Stabilizace není jen pro „komplexní trauma“. Je to pro každého, kdo:

  • Často cítí, že „odpojuje“ - že se cítí „venku“ z těla nebo situace
  • Má problém s regulací emocí - třeba výbuchy vzteku nebo hluboká deprese
  • Se bojí terapie, protože si myslí, že „to přežít nemůže“
  • Je dítě nebo adolescent
  • Prožil více než jedno traumatické zážitkem
U akutního traumatu - třeba autonehody - může být stabilizace kratší. Ale i tam je potřeba. Pokud nevíte, jak se zastavit, když se vám v hlavě znovu přehrává nehoda, jak se můžete zaměřit na něco jiného?

Co dělat, když jste připraveni na zpracování

Než přejdete k fázi zpracování EMDR, musíte mít alespoň tři stabilizační techniky, které vám fungují. Ne jednu. Tři. A musíte je umět použít doma, nejen v terapii.

Zkušené terapeutky doporučují:

  • Bezpečné místo
  • Trezor
  • Uklidňující dýchání
Tyto tři techniky tvoří základní „nářadí“ pro bezpečné zpracování. Když je máte, můžete se pustit do zpracování. Pokud ne, zůstaňte v stabilizaci. Více času teď znamená méně bolesti později.

Co se děje v budoucnu v Česku?

V roce 2023 Česká asociace pro EMDR zvýšila požadavek na školení stabilizačních technik z 20 na 30 hodin. To znamená, že budoucí terapeuti budou lépe připraveni. V roce 2024 bude vydán první český manuál stabilizačních technik - s přizpůsobením pro českou klientelu.

Zároveň se začíná integrovat stabilizace s DBT (dialektickou behaviorální terapií) - což zvyšuje účinnost o 15-20 %. V budoucnu bude každá stabilizační fáze personalizovaná - podle věku, typu trauma a osobních zkušeností.

A hlavní věc: počet lidí s PTSP v Česku se od roku 2019 zvýšil o 28 %. Poptávka po kvalitní terapii roste. A kvalitní terapie začíná tím, že se nejdřív naučíte, jak se zastavit.

Proč nemůžu jen začít EMDR bez stabilizace?

EMDR funguje jen tehdy, když máte možnost se vrátit do bezpečí, když se trauma objeví. Pokud nemáte žádnou kotvu - žádné bezpečné místo, trezor nebo dýchání - vaše tělo si myslí, že trauma je teď. To způsobuje retraumatizaci, ne zpracování. Stabilizace je nezbytná, aby se vaše mozek naučil rozlišovat minulost od přítomnosti.

Můžu si stabilizační techniky procvičovat sami?

Ano, ale jen po tom, co je s vámi terapeut vytvořil. Samostatně můžete procvičovat bezpečné místo, dýchání nebo trezor - to je dokonce doporučeno. Ale pokud se cítíte ztracený nebo přetížený, nezavírejte to sami. Vraťte se k terapeutovi. Stabilizace je nástroj, ne závazek - a někdy potřebujete pomoc, abyste ji správně použili.

Kolik času trvá stabilizační fáze?

U jednoduchého traumatu může trvat 2-4 sezení. U komplexního traumatu, disociace nebo dětského trauma může trvat 6-12 sezení. To není dlouho - to je základ. Pokud vás terapeut chce přeskočit, zeptejte se: „Co se stane, když se to nezvládne?“

Co když mi bezpečné místo připadá „nepřirozené“?

To je normální, zejména pokud jste nikdy neměli bezpečí. Neznamená to, že jste „špatný“ nebo že to nejde. Zkuste to jinak: místo vizuálního obrazu použijte zvuk - třeba hlas někoho, kdo vás miloval. Nebo hmat - třeba teplá deka. Nebo pach - čaj, vůně deště. Nejde o to, jak to vypadá. Jde o to, jak se cítíte, když to představíte.

Proč je důležité mít tři techniky?

Protože život není ideální. Někdy nemůžete představit místo - třeba když jste ve škole nebo na práci. Někdy vás dýchání neklidní - třeba když máte zácpu. Někdy trezor nefunguje - třeba když se necítíte bezpečně. Když máte tři techniky, máte vždy nějakou cestu zpět. To je bezpečí.

Natasha Williams

Natasha Williams

Autor

Jsem psycholožka a autorka, která píše o psychoterapii a duševním zdraví. Vedu online workshopy a pomáhám lidem najít praktické nástroje pro zvládání stresu. Ráda propojuji vědu s příběhy z praxe.

Související články

Napsat komentář